| http://dbpedia.org/ontology/abstract
|
On nomme péché véniel, par opposition au p … On nomme péché véniel, par opposition au péché mortel, un péché qui, « n’étant pas, lui, contraire à la charité, ne la fait pas perdre, ni les autres vertus non plus ». Il « affaiblit » cependant la charité, « empêche les progrès de l'âme dans l'exercice des vertus et la pratique du bien moral » et, s'il est « délibéré et resté sans repentance, nous dispose peu à peu à commettre le péché mortel ».e peu à peu à commettre le péché mortel ».
, De acordo com o catolicismo, um pecado ven … De acordo com o catolicismo, um pecado venial é um pecado de natureza leve, que não resulta em uma separação completa de Deus e na condenação eterna no Inferno (como um pecado mortal sem arrependimento resultaria). O pecado venial consiste em agir como não se deve, sem a atual incompatibilidade com o estado de graça que implica um pecado mortal; eles não quebram a amizade de uma pessoa com Deus, mas a prejudicam. de uma pessoa com Deus, mas a prejudicam.
, According to Catholicism, a venial sin is … According to Catholicism, a venial sin is a lesser sin that does not result in a complete separation from God and eternal damnation in Hell as an unrepented mortal sin would. A venial sin consists in acting as one should not, without the actual incompatibility with the state of grace that a mortal sin implies; they do not break one's friendship with God, but injure it. one's friendship with God, but injure it.
, Eine lässliche Sünde (lateinisch peccatum … Eine lässliche Sünde (lateinisch peccatum veniale) ist nach Lehre der römisch-katholischen Kirche und der orthodoxen Kirchen eine Sünde, die sich in ihrer Schwere von einer Todsünde unterscheidet. Im Gegensatz zur Todsünde, die einen schweren Verstoß gegen das Gesetz Gottes darstelle und daher die Liebe im Herzen des Menschen zerstöre, bleibt bei der lässlichen Sünde diese Liebe bestehen, die schwere Sünde verstößt aber dagegen. Die lässlichen Sünden beeinträchtigen die Gemeinschaft mit Gott und den Menschen in der Weise, dass sie zu Sündenfolgen in der zeitlichen Existenz führen, die im Todesfalle eine Reinigung im Fegefeuer erforderlich machen. Die schwere Sünde (Todsünde) – als bewusste Abkehr von der Liebe Gottes – bewirkt den Verlust des Standes der Gnade vor Gott. Die Hinwendung zu Gott ist durch vollkommene Reue aber auch in diesem Fall noch möglich. Diese Reue führt zur Wiederherstellung der Taufgnade. Dazu bedarf es in jedem Fall einer Beichte mit Lossprechung durch den Priester. Im Bußsakrament spricht die Kirche dem reuigen Sünder auch dann die Vergebung Gottes zu (durch den Priester, der in persona Christi handelt), wenn die Gewissheit über die Vollkommenheit der Reue fehlt. Diese Gewissheit ist außerhalb des Sakraments nicht zu erlangen. Obwohl die katholische Kirche die Beichte lässlicher Sünden nicht als verpflichtend ansieht, empfiehlt sie sie ausdrücklich: „Das regelmäßige Bekenntnis unserer lässlichen Sünden ist für uns eine Hilfe, unser Gewissen zu bilden, gegen unsere bösen Neigungen anzukämpfen, uns von Christus heilen zu lassen und im geistigen Leben zu wachsen.“ Die orthodoxen Kirchen sehen dagegen für ihre Beichtpraxis die Unterscheidung zwischen lässlicher Sünde und Todsünde als „unerheblich“ an, da es um die Heilung einer Krankheit und um eine innere Wandlung gehe, bei der der Beichtvater nicht die Funktion eines Richters, sondern eines Arztes habe.eines Richters, sondern eines Arztes habe.
, Bekatu arina edo bekatu beniala bekatu hil … Bekatu arina edo bekatu beniala bekatu hilgarriaren beste muturrean dagoen hutsegitea da. Nahiz eta larria ez izan, erlijioaren arabera, arimaren garapenerako oztopoa da eta bekatu larria egiteko bidea errazten omen du. Teologia katolikoaren arabera horrelako bekatuek hil ondoren arima purgatorioan egoteko denbora handitzen dute. Aitortza egiteko garaian fededunak horrelakoak aitortzeko ez dago behartuta. Katolizismoaren arabera bekatu arina gaizki egiten ari dela ondo jakin gabe egiten da.egiten ari dela ondo jakin gabe egiten da.
, El pecado venial, también llamado pecado l … El pecado venial, también llamado pecado leve, sería una negligencia, tropiezo o vacilación en el seguimiento de Cristo. El cometer pecados veniales, además, añadiría tiempo de purgatorio. En el sacramento de la penitencia o confesión, los cristianos no tienen la obligación de culparse por los pecados veniales, como sí la tienen con los mortales. El acto penitencial al inicio de la Eucaristía perdona solo los pecados veniales. En la Teología moral católica, el pecado venial deja que la caridad siga existiendo en el hombre, constituyendo un desorden moral que está relacionado con la falta de amor, la violencia, la incredulidad, el rechazo y la burla, y no rompe la Alianza con Dios. “No priva de la gracia santificante, de la amistad con Dios, de la caridad, ni por tanto, de la bienaventuranza eterna”, y puede ser humanamente reparado por la gracia de Dios habiéndose arrepentido de él con un acto de contrición perfecta. (I Jn 5, 16-17) ("Si alguno ve que su hermano comete un pecado que no es de muerte, pida y le dará vida - a los que cometen pecados que no son de muerte pues hay un pecado que es de muerte por el cual no digo que pida-. Toda iniquidad es pecado, pero hay pecado que no es de muerte"). Sin embargo, hay que tener en cuenta que el pecado venial impide crecer al alma, que si no se atiende, poco a poco nos va haciendo más vulnerables al pecado mortal.haciendo más vulnerables al pecado mortal.
, Menurut Gereja Katolik Roma, dosa ringan ( … Menurut Gereja Katolik Roma, dosa ringan (bahasa Inggris: venial sin) adalah suatu dosa yang lebih rendah tingkatannya yang tidak menyebabkan keterpisahan sepenuhnya dari Allah dan kutukan kekal dalam seperti yang disebabkan oleh dosa berat yang tidak disesali. Dosa ringan mencakup tindakan yang tidak seharusnya dilakukan seseorang, tetapi secara aktual tetap selaras dengan keadaan rahmat, berbeda dengan yang diimplikasikan dosa berat. Dosa ringan tidak memutuskan persahabatan seseorang dengan Allah, tetapi melukainya.seseorang dengan Allah, tetapi melukainya.
, Všední hřích (také lehký hřích, každodenní … Všední hřích (také lehký hřích, každodenní vina) je v pojetí katolického a pravoslavného křesťanství takový hřích, který nemá za následek úplné odvrácení člověka od Boha, nýbrž "pouze" částečnou ztrátu milosti. Pojem se používá v protikladu ke smrtelnému hříchu. Zatímco smrtelný hřích zcela přerušuje vztah mezi člověkem a Bohem („duchovní smrt“ - proto smrtelný), všedním hříchem je tento vztah pouze poškozen, oslaben. (KKC 1863) Všedním hřích má podle Katechismu katolické církve (KKC 1859) tři hlavní kritéria: 1.
* jeho předmětem není závažná látka (závažnost hříchů má mnoho stupňů, hlavním kritériem je Desatero), 2.
* není spáchán s plným vědomím (tj. člověk si není vědom toho, že jeho skutek odporuje Božímu zákonu), 3.
* není spáchán s uváženým souhlasem (např. pod nátlakem, v důsledku nemoci, v „hnutí smyslnosti a vášně“; opět může mít mnoho stupňů). Lehký hřích je nevyhnutelný (1J 1, 8 (Kral, ČEP)), může však vést ke smrtelným hříchům a oslabuje ctnosti - důsledkem opakování hříchů, i lehkých, může být neřest (KKC 1865). Prostředkem odpuštění všedních hříchů je eucharistie (KKC 1394), vyznávat tyto hříchy při svátosti smíření tedy není nezbytné, pouze doporučené (KKC 1458). Lehký hřích je nedokonalý hřích, vlastně ani ne hřích jako takový, nenarušuje poslední cíl člověka. Rozlišení na lehké a těžké hříchy bývá odůvodňováno i odkazem na bibli (1J 5, 16–17 (Kral, ČEP)), protestantské církve ho nicméně obvykle z různých důvodů odmítají (Jan Kalvín ho v Institucích nazývá „tropením nejapných žertů z Boha“ a prohlašuje, že „hříchy věřících jsou odpustitelné, nikoli proto, že si nezasluhují smrti, nýbrž poněvadž pro milosrdenství Boží není již žádného odsouzení těm, kteří jsou v Kristu Ježíši“.). Některé protestantské církve nicméně uznávají, že „hříchy nejsou stejné, i když pocházejí z téhož pramene zkaženosti a nevěry, ale že jedny jsou těžší než druhé“ (Druhá helvetská konfese VIII,4). Učení o rovnosti hříchů bylo součástí některých herezí. Český římskokatolický teolog uvádí ve svých skriptech Morální teologie mezi všedními hříchy například marnotratnost, krádež, která okradeného závažněji nepoškodí (hranicí je „částka nezbytná k denní sustenaci okradeného a jeho rodiny“), méně závažnou neposlušnost dětí vůči rodičům, lež, která nepůsobí velkou škodu, bezvýznamné případy potupy, naslouchání pomluvám a nactiutrhání se zalíbením (aktivní pomluva a nactiutrhání jsou hříchy těžké), částečné zanedbávání modlitby, zbytečné přísahy (křivá přísaha je ale těžkým hříchem), ve většině případů pověry a jednorázové konzultace věštce (habituální je ale těžkým hříchem), jednotlivou účast na spiritistické seanci (zvláště je-li vyvolána zvědavostí), braní Božího jména nadarmo (neobsahuje-li přímo potupení Boha), polibky a objetí vyjadřující smyslnost, nestřídmost v jídle a menší opilost (která nevede k odnětí užívání rozumu).st (která nevede k odnětí užívání rozumu).
|
| rdfs:comment |
Bekatu arina edo bekatu beniala bekatu hil … Bekatu arina edo bekatu beniala bekatu hilgarriaren beste muturrean dagoen hutsegitea da. Nahiz eta larria ez izan, erlijioaren arabera, arimaren garapenerako oztopoa da eta bekatu larria egiteko bidea errazten omen du. Teologia katolikoaren arabera horrelako bekatuek hil ondoren arima purgatorioan egoteko denbora handitzen dute. Aitortza egiteko garaian fededunak horrelakoak aitortzeko ez dago behartuta. Katolizismoaren arabera bekatu arina gaizki egiten ari dela ondo jakin gabe egiten da.egiten ari dela ondo jakin gabe egiten da.
, On nomme péché véniel, par opposition au p … On nomme péché véniel, par opposition au péché mortel, un péché qui, « n’étant pas, lui, contraire à la charité, ne la fait pas perdre, ni les autres vertus non plus ». Il « affaiblit » cependant la charité, « empêche les progrès de l'âme dans l'exercice des vertus et la pratique du bien moral » et, s'il est « délibéré et resté sans repentance, nous dispose peu à peu à commettre le péché mortel ».e peu à peu à commettre le péché mortel ».
, El pecado venial, también llamado pecado l … El pecado venial, también llamado pecado leve, sería una negligencia, tropiezo o vacilación en el seguimiento de Cristo. El cometer pecados veniales, además, añadiría tiempo de purgatorio. En el sacramento de la penitencia o confesión, los cristianos no tienen la obligación de culparse por los pecados veniales, como sí la tienen con los mortales. El acto penitencial al inicio de la Eucaristía perdona solo los pecados veniales.aristía perdona solo los pecados veniales.
, Menurut Gereja Katolik Roma, dosa ringan ( … Menurut Gereja Katolik Roma, dosa ringan (bahasa Inggris: venial sin) adalah suatu dosa yang lebih rendah tingkatannya yang tidak menyebabkan keterpisahan sepenuhnya dari Allah dan kutukan kekal dalam seperti yang disebabkan oleh dosa berat yang tidak disesali. Dosa ringan mencakup tindakan yang tidak seharusnya dilakukan seseorang, tetapi secara aktual tetap selaras dengan keadaan rahmat, berbeda dengan yang diimplikasikan dosa berat. Dosa ringan tidak memutuskan persahabatan seseorang dengan Allah, tetapi melukainya.seseorang dengan Allah, tetapi melukainya.
, Všední hřích (také lehký hřích, každodenní … Všední hřích (také lehký hřích, každodenní vina) je v pojetí katolického a pravoslavného křesťanství takový hřích, který nemá za následek úplné odvrácení člověka od Boha, nýbrž "pouze" částečnou ztrátu milosti. Pojem se používá v protikladu ke smrtelnému hříchu. Zatímco smrtelný hřích zcela přerušuje vztah mezi člověkem a Bohem („duchovní smrt“ - proto smrtelný), všedním hříchem je tento vztah pouze poškozen, oslaben. (KKC 1863) Všedním hřích má podle Katechismu katolické církve (KKC 1859) tři hlavní kritéria:cké církve (KKC 1859) tři hlavní kritéria:
, De acordo com o catolicismo, um pecado ven … De acordo com o catolicismo, um pecado venial é um pecado de natureza leve, que não resulta em uma separação completa de Deus e na condenação eterna no Inferno (como um pecado mortal sem arrependimento resultaria). O pecado venial consiste em agir como não se deve, sem a atual incompatibilidade com o estado de graça que implica um pecado mortal; eles não quebram a amizade de uma pessoa com Deus, mas a prejudicam. de uma pessoa com Deus, mas a prejudicam.
, Eine lässliche Sünde (lateinisch peccatum … Eine lässliche Sünde (lateinisch peccatum veniale) ist nach Lehre der römisch-katholischen Kirche und der orthodoxen Kirchen eine Sünde, die sich in ihrer Schwere von einer Todsünde unterscheidet. Im Gegensatz zur Todsünde, die einen schweren Verstoß gegen das Gesetz Gottes darstelle und daher die Liebe im Herzen des Menschen zerstöre, bleibt bei der lässlichen Sünde diese Liebe bestehen, die schwere Sünde verstößt aber dagegen. Obwohl die katholische Kirche die Beichte lässlicher Sünden nicht als verpflichtend ansieht, empfiehlt sie sie ausdrücklich:d ansieht, empfiehlt sie sie ausdrücklich:
, According to Catholicism, a venial sin is … According to Catholicism, a venial sin is a lesser sin that does not result in a complete separation from God and eternal damnation in Hell as an unrepented mortal sin would. A venial sin consists in acting as one should not, without the actual incompatibility with the state of grace that a mortal sin implies; they do not break one's friendship with God, but injure it. one's friendship with God, but injure it.
|
