Browse Wiki & Semantic Web

Jump to: navigation, search
Http://dbpedia.org/resource/Speculum literature
  This page has no properties.
hide properties that link here 
  No properties link to this page.
 
http://dbpedia.org/resource/Speculum_literature
http://dbpedia.org/ontology/abstract إن فنون أدب المرايا في العصور الوسطى والتيإن فنون أدب المرايا في العصور الوسطى والتي انتشرت في الفترة ما بين القرن الثاني عشر والسادس عشر، كانت مستلهمةً بالرغبة في جمع المعرفة الموسوعية في عمل واحد. إن الفكرة المماثلة العصرية هي الاستقصاء الموجز بمعنى المقالة الاستقصائية في دورة علمية تقوم بتلخيص مجال بحثي. لقد اشتقت صورة المرآة، أي المرآة التي تعكس البعيد والقريب، من المرآة السحرية التي من المفترض أنها بين الكنوز الأسطورية المملوكة لـ الكاهن يوحنا والموجودة في مكان ما في الشرق؛ ويمكن رؤية كل مكان من خلال تلك المرآة السحرية: «يوجد أمام قصرنا مرآة، يتكون سلمها من خمس وعشرين درجة مصنوعة من الرخام السماقي وحجر الحية... يحرس تلك المرآة ثلاثة آلاف شخص ليلاً ونهارًا. ونحن ننظر إليها ونسيطر على كل ما يدور في كل شبر وزاوية تخضع لسلطاننا.» في العمل الفني «مرايا الأمراء», تمت دراسة عوالم الأمراء وتحديد واجبات الأمير. وهناك أعمال فنية أخرى قدمت مرايا التاريخ أو العقائد أو الأخلاق، من أمثلة عناوين كتب العصور الوسطى التي استخدمت كلمة مرآة: * Speculum alchimiae, «مرآة الخيمياء», ألفه روجر باكون. * Speculum astronomiae, «مرآة علم التنجيم» ألف ألبيرتوس ماغنوس. * Speculum ecclesiae, «مرآة الكنيسة», ألفه إدموند ريتش. * Speculum historiale, جزء من Speculum Maius «المرآة العظيمة» ألفه فنسنت أوف بوفيس. * Speculum Humanae Salvationis, «مرآة الخلاص البشري», تم تأليف الكتاب في الفترة ما بين 1309 حتى 1324 ويحتمل أن من ألفه هو لودولف أوف ساكسوني. * Speculum judiciale, أو Speculum iuris, «مرآة للقضاة», ألفه جيولاوم ديوراند. * Speculum meditantis, «مرآة التأملات», ألفه جون جويير. * Speculum perfectionis, ألفه برازر ليو. * Speculum stultorum, «مرآة الحمقى» ألفه نيجل دو لونجشامب * Speculum regale, «مرآة الملوك», الذي يشتمل على إرشادات لشباب الأمراء. Ormulum, (طريق أورم) ألف أحد الأورم في وسط إنجلترا، ويحمل الكتاب إشارة غير مباشرة لـ المرايا ويمكن ترجمته بـ «مرآة أروم». ويتميز الكتاب بمحتوى عالمي من حيث اشتماله على مواد للعظة الدينية تناسب مختلف مناسبات الكنيسة. تظهر كلمة المرآة باللغة الإنجليزية في العديد من عناوين الكتب الأخرى، مثل Myrrour of the Worlde (مرآة العالم) (1490), وهو أحد أوائل الكتب المشروحة باللغة الإنجليزية، ألفه ويليام كاكستون (ترجمة لكتاب L'image du Monde, نظرة على العلوم), والكتاب الذي يعاد نشره دائمًا مرآة للقضاة (1559) وكتاب The Miroir or Glasse of the Synneful Soul (مرآة النفوس المذنبة) وهي ترجمة لمخطوطة من الفرنسية ترجمتها الملكة الشابة إليزابيث الأولى ملكة إنجلترا. مرآة النفوس المسكينة هو ترجمة إنجليزية حديثة لعمل فرنسي مشابه. وتم استخدام كلمة "speculum" في اللغة الإنجليزية لتعني «مرآة أو زجاجة». The Speculum Romanae Magnificentiae, مرآة عظمة روما كان أحد «كتب طاولة القهوة» ويضم رسومًا لمناظر في روما، لا سيما الآثار، وأنتج هذا الكتاب الناشر وبائع الرسوم الفرسي أنطونيو لافريراي (أو Antoine du Pérac Lafréry, 1512-77). فقد كان يطبع تلك الرسوم ويوزعها في متجره في روما منذ الأربعينيات من القرن الخامس عشر. وفي السبعينيات من هذا القرن خطرت له فكرة إنتاج صفحة غلاف لألبوم الرسوم وقام ببيعه أيضًا. وكان لكل نسخة من المرآة محتوى مختلف، حيث يمكن للزبون أن يختار مجموعة صور روما التي يريد في المتجر ثم يقوم بتدبيسها. بالمثل، هناك دورية سبيكليوم (المرايا) التي تنشرها أكاديمية ميديفال الأمريكية وتتناول كل النواحي المتعلقة بالعصور الوسطى.تتناول كل النواحي المتعلقة بالعصور الوسطى. , Se conoce como espejo (lat. speculo) a un Se conoce como espejo (lat. speculo) a un género literario empleado especialmente en la Edad Media en el que se muestra un retrato moral o ideal a nivel especulativo (contenidos de teología o filosofía) o —esto más propiamente— práctico y sobre todo moral. Muestran el ideal al que deben tender diversas clases de personas: discípulos, maestros, príncipes (el llamado regimiento, instrucción o espejo de príncipes), hijos, etc. y enumeran algunos medios prácticos para alcanzarlo. Normalmente eran escritos por monjes y destinados a la nobleza. El espejo real de San Agustín de Hipona que se encuentra registrado en su obra La ciudad de Dios es uno de los más conocidos. En este espejo real Agustín habla del monarca ideal, el cual es justo, humilde, está consciente de que es solo un hombre y que su poder lo recibe de Dios, al cual ama, teme y respeta. Es el monarca ideal también, el que actúa lento a la hora de tomar venganza y por el contrario rápidamente perdona. El papa Gregorio Magno también plantea un espejo de los guías religiosos y el buen pastor, donde critica a los ignorantes e incultos que van a enseñar, a la gente que no practica en su propia vida lo que aprende, al que no se condolece por el otro y el que no escucha en una conversación. Posteriormente se encuentran las Admoniciones del rey San Esteban I de Hungría, un texto de diez capítulos donde Esteban aconseja a su hijo San Emerico de Hungría como debe ser un buen monarca. Le sugiere recibir a los extranjeros y aprender de ellos, que la Iglesia y el cristianismo estén por encima de todo y que jamás nadie los agreda, e igualmente le aconseja ser piadoso, misericordioso, tener paciencia, rezar y ser justo en sus juicios.​ Igualmente, algo similar ocurre con las Admoniciones del rey San Luis IX de Francia escritas en el siglo XIII, donde aconseja a su hijo cómo ser un buen gobernante. Del siglo XIII es el Speculum maius de Vincent de Beauvais sobre temas especulativos. En ese mismo período también se compuso el Speculum humanae salvationis. El primero en escribir un speculum en ámbito carolingio fue Alcuino de York con su Liber de virtutibus et vitiis.​ Según Innos Biffi, los espejos medievales son la correspondiente obra literaria de textos didácticos antiguos como De clementia, de Séneca, o Panegírico de Trajano, de Plinio el Joven.Panegírico de Trajano, de Plinio el Joven. , Zwierciadło (także źwierciadło lub speculuZwierciadło (także źwierciadło lub speculum) – gatunek literacki, prozatorski lub wierszowany, sytuujący się w obrębie literatury parenetycznej, którego zadaniem była prezentacja obranego wzoru osobowego. Zwierciadła propagowały odpowiednie dla każdego człowieka normy moralne bądź też wzory dobrego, uczciwego życia stosownego dla rycerza, ziemianina, dworzanina, króla, sekretarza lub posła. W utworze prezentowano kolejne cechy bohatera, składające się na całość jego osobowości, a mające być wzorem do naśladowania dla odbiorcy. Forma literacka zwierciadła była dowolna – dominował jednak dramat lub dialog. Mimo pewnej elastyczności kompozycyjnej konstrukcja utworu zawsze była podporządkowana funkcji perswazyjnej.była podporządkowana funkcji perswazyjnej. , The medieval genre of speculum literature,The medieval genre of speculum literature, popular from the twelfth through the sixteenth centuries, was inspired by the urge to encompass encyclopedic knowledge within a single work. However, some of these works have a restricted scope and function as instructional manuals. In this sense the encyclopedia and the speculum are similar, but they are not the same genre. similar, but they are not the same genre. , Le miroir est un genre littéraire né au MoLe miroir est un genre littéraire né au Moyen Âge, désignant des ouvrages destinés à conseiller son lecteur sur des questions morales. Les premiers exemples du genre remontent au IXe siècle, comme la de Smaragde de Saint-Mihiel, adressée à Louis le Pieux entre 812 et 815 ; le De institutione regia de Jonas d'Orléans, adressé à Pépin en 834 ; et le Liber de rectoribus christianis de Sedulius Scotus, à l'intention de Lothaire II, composé entre 855 et 859. À noter aussi le Libellus Manualis de Dhuoda, écrit pour son fils Guillaume entre 841 et 853, véritable manuel de l'élève studieux. D'autres recueils de préceptes moraux suivent, comme le (Speculum peccatoris) de la fin du Xe siècle. Le terme de « miroir » qui va dominer est utilisé à partir du XIIIe siècle, par exemple dans le , d'auteur inconnu, et le Miroir des dames (Speculum dominarum) de .Miroir des dames (Speculum dominarum) de . , Speculum (česky zrcadlo) tvořilo žánr předSpeculum (česky zrcadlo) tvořilo žánr především středověké literatury. Šlo o příručky, kompendia či oborové encyklopedie. Tyto knihy vyjmenovávaly idealizované ctnosti, nebo byly kompendii znalostí. Často nacházíme toto slovo v názvech právních kodexů, ale i v nadpisech politických traktátů a návodů k příkladnému chování.h traktátů a návodů k příkladnému chování. , Spiegelliteratuur is de verzamelnaam van mSpiegelliteratuur is de verzamelnaam van middeleeuwse literatuur met het woord 'spiegel' (Latijn speculum) in de titel. In de tekst wordt een spiegel voorgehouden aan de maatschappij en dit in de meest uiteenlopende gebieden van het leven. Dit kan zijn over de wet, de overheid, over moraal, religie of een bepaald wereldbeeld. De spiegelliteratuur heeft een eigen opbouw en poëzie. Het is bedoeld om te informeren en te onderwijzen.edoeld om te informeren en te onderwijzen. , Speculum edo ispilua (latinez: speculum) bSpeculum edo ispilua (latinez: speculum) batez ere Erdi Aroan landu zen literatur genero bat da. Mota honetako lanetan erretratu moralak edota pertsona idealaren ereduak erakusten dira, izan maila espekulatiboan (teologia edo filosofia gaiak) nahiz, kasu gehienen antzera, mila praktiko eta moralean. Estilo honetako lanak hainbat pertsona motak izan beharreko portaera eta ezaugarri idealak finkatzen saiatzen dira: ikasle, maisu, printze (erregimentu, irakaspen edo principum speculum, printzeen ispilu), seme, eta abarrentzat. Perfekzio edo ideal hori lortzeko modu praktikoak azaltzen dituzte, eta gehienetan erlijio gizonek idatziak eta nobleziari zuzenduak daude. Agustin Hiponakoa Jainkoaren Hiria lanean aurkitzen den erregeen ispilua (regum speculum) da ezagunenetarikoa. Lan honetan, egilea errege eredugarriaz mintzo da: zuzena da, apala, bakarrik gizon bat den eta boterea jainkoarengandik jasotzen duen kontziente da, eta azken hau maitatu eta errespetatzen du. Gainera, errege eredugarriak motela izan behar du mendekatzeko orduan eta azkarra barkatzerakoan . Gregorio I.a aita santuak gida erlijiosoen eta artzain onaren ispilu bat ere planteatzen du, non irakastera ausartzen diren ezjakinak, ikasitakoa euren bizitzetan aplikatzen ez dutenak, besteekiko gupidarik sentitzen ez dutenak eta elkarrizketetan entzuten ez dutenak kritikatzen baitiren. Geragokoak dira "Hungariako Eztebe I.aren jakinarazpenak", hamar kapituluko testu bat osatzen dutenak eta errege hungariarrak San Emeriko bere semeari idatziak, errege on baten ezaugarriak zerrendatuz. Atzerritarrei harrera egin eta beraiengandik ikasteko, Eliza eta kristautasuna, inork erasotu ez ditzan, ororen gainetik jartzeko, errezatzeko, pazientzia izateko eta errukibera eta epaile zuzen izateko aholkatzen dio. Antzekoak dira Frantziako San Luis IX.enaren jakinarazpenak, XIII. mendekoak, non erregeak bere semeari gobernari ona izateko aholkuak ematen baitizkion. XII. mendekoa da gai espekulatiboei buruzko Beauviseko Bizenteren Speculum maius lana. Garai beretsuan idatzi zen Speculum humanae salvationis (Gizakiaren salbaziaoren ispilua). Karoligiarren artean Speculum bat idazten lehena Yorkekok Alkuino izan zen, bere Liber de virtutibus et vitiis (Bertute eta bizitzei buruzko liburua). Innos Biffi-ren arabera, Erdi Aroko ispiluak antzinako obra didaktikoekin konpara daitezke. Adibidez Senekaren “De clementia” edo Plinio Gaztearen "Trajanori laudorioa".do Plinio Gaztearen "Trajanori laudorioa". , Als Spiegelliteratur, auch: Spiegel-LiteraAls Spiegelliteratur, auch: Spiegel-Literatur, bezeichnet die germanistische Mediävistik eine Textgruppe der mittelalterlichen Literatur mit dem Begriff „Spiegel“ (lat. speculum) in den einzelnen Werktiteln. In den Spiegeln, den specula, werden jeweils die unterschiedlichsten Lebensbereiche erfasst, wie zum Beispiel Recht, Regierungskunst, Moral, Religion und Weltwissen. Die Spiegelliteratur gehört zur Erbauungs- und Lehrdichtung; ihr Zweck ist, zu informieren und zu belehren.Zweck ist, zu informieren und zu belehren.
http://dbpedia.org/ontology/thumbnail http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/BL_Royal_Vincent_of_Beauvais.jpg?width=300 +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageExternalLink http://speculum.lib.uchicago.edu/index.html + , http://library.columbia.edu/locations/avery.html/ + , http://library.columbia.edu/locations/avery/da.html/ +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageID 11811516
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageLength 5995
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRevisionID 1083932928
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink http://dbpedia.org/resource/Speculum_%28journal%29 + , http://dbpedia.org/resource/Alchemy + , http://dbpedia.org/resource/Mirrors_for_princes + , http://dbpedia.org/resource/Guillaume_Durand + , http://dbpedia.org/resource/Antonio_Lafreri + , http://dbpedia.org/resource/Brother_Leo + , http://dbpedia.org/resource/The_Mirror_of_Simple_Souls + , http://dbpedia.org/resource/John_Gower + , http://dbpedia.org/resource/Elizabeth_I_of_England + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_virginum + , http://dbpedia.org/resource/Encyclopedia + , http://dbpedia.org/resource/File:BL_Royal_Vincent_of_Beauvais.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Edmund_Rich + , http://dbpedia.org/resource/Rodrigo_S%C3%A1nchez_de_Ar%C3%A9valo + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_stultorum + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_astronomiae + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_Humanae_Salvationis + , http://dbpedia.org/resource/William_Caxton + , http://dbpedia.org/resource/Category:Medieval_European_encyclopedias + , http://dbpedia.org/resource/Honorius_Augustodunensis + , http://dbpedia.org/resource/Marguerite_Porete + , http://dbpedia.org/resource/Homily + , http://dbpedia.org/resource/Vincent_of_Beauvais + , http://dbpedia.org/resource/Ormulum + , http://dbpedia.org/resource/Albertus_Magnus + , http://dbpedia.org/resource/The_Miroir_or_Glasse_of_the_Synneful_Soul + , http://dbpedia.org/resource/Roger_Bacon + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_Maius + , http://dbpedia.org/resource/Nigel_de_Longchamps + , http://dbpedia.org/resource/Coffee_table_book + , http://dbpedia.org/resource/William_of_Saint-Thierry + , http://dbpedia.org/resource/Category:Medieval_literature + , http://dbpedia.org/resource/Ludolph_of_Saxony + , http://dbpedia.org/resource/L%27image_du_Monde + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_perfectionis + , http://dbpedia.org/resource/Category:Intellectual_history + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_iuris + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_judiciale + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_alchimiae + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_ecclesiae + , http://dbpedia.org/resource/Nigel_of_Longchamps + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_meditantis + , http://dbpedia.org/resource/A_Mirror_for_Magistrates +
http://dbpedia.org/property/wikiPageUsesTemplate http://dbpedia.org/resource/Template:Short_description + , http://dbpedia.org/resource/Template:Commons_category + , http://dbpedia.org/resource/Template:Authority_control + , http://dbpedia.org/resource/Template:Sfn + , http://dbpedia.org/resource/Template:Reflist +
http://purl.org/dc/terms/subject http://dbpedia.org/resource/Category:Intellectual_history + , http://dbpedia.org/resource/Category:Medieval_European_encyclopedias + , http://dbpedia.org/resource/Category:Medieval_literature +
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom http://en.wikipedia.org/wiki/Speculum_literature?oldid=1083932928&ns=0 +
http://xmlns.com/foaf/0.1/depiction http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/BL_Royal_Vincent_of_Beauvais.jpg +
http://xmlns.com/foaf/0.1/isPrimaryTopicOf http://en.wikipedia.org/wiki/Speculum_literature +
owl:sameAs http://no.dbpedia.org/resource/Speillitteratur + , http://d-nb.info/gnd/4182246-8 + , http://www.wikidata.org/entity/Q2309816 + , https://global.dbpedia.org/id/2BcY5 + , http://viaf.org/viaf/202975663 + , http://de.dbpedia.org/resource/Spiegelliteratur + , http://nl.dbpedia.org/resource/Spiegelliteratuur + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_literature + , http://es.dbpedia.org/resource/Espejo_%28g%C3%A9nero_literario%29 + , http://eu.dbpedia.org/resource/Speculum_%28literatura_generoa%29 + , http://d-nb.info/gnd/4790309-0 + , http://fr.dbpedia.org/resource/Miroir_%28genre_litt%C3%A9raire%29 + , http://pl.dbpedia.org/resource/Zwierciad%C5%82o_%28literatura%29 + , http://rdf.freebase.com/ns/m.02rt87x + , http://yago-knowledge.org/resource/Speculum_literature + , http://cs.dbpedia.org/resource/Speculum_%28%C5%BE%C3%A1nr%29 + , http://ar.dbpedia.org/resource/%D8%A3%D8%AF%D8%A8_%D8%A7%D9%84%D9%85%D8%B1%D8%A7%D9%8A%D8%A7 +
rdf:type http://dbpedia.org/class/yago/WritingStyle107092158 + , http://dbpedia.org/class/yago/ExpressiveStyle107066659 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatLiteraryGenres + , http://dbpedia.org/class/yago/Communication100033020 + , http://dbpedia.org/class/yago/Abstraction100002137 +
rdfs:comment Spiegelliteratuur is de verzamelnaam van mSpiegelliteratuur is de verzamelnaam van middeleeuwse literatuur met het woord 'spiegel' (Latijn speculum) in de titel. In de tekst wordt een spiegel voorgehouden aan de maatschappij en dit in de meest uiteenlopende gebieden van het leven. Dit kan zijn over de wet, de overheid, over moraal, religie of een bepaald wereldbeeld. De spiegelliteratuur heeft een eigen opbouw en poëzie. Het is bedoeld om te informeren en te onderwijzen.edoeld om te informeren en te onderwijzen. , Le miroir est un genre littéraire né au MoLe miroir est un genre littéraire né au Moyen Âge, désignant des ouvrages destinés à conseiller son lecteur sur des questions morales. Les premiers exemples du genre remontent au IXe siècle, comme la de Smaragde de Saint-Mihiel, adressée à Louis le Pieux entre 812 et 815 ; le De institutione regia de Jonas d'Orléans, adressé à Pépin en 834 ; et le Liber de rectoribus christianis de Sedulius Scotus, à l'intention de Lothaire II, composé entre 855 et 859. À noter aussi le Libellus Manualis de Dhuoda, écrit pour son fils Guillaume entre 841 et 853, véritable manuel de l'élève studieux.853, véritable manuel de l'élève studieux. , Speculum (česky zrcadlo) tvořilo žánr předSpeculum (česky zrcadlo) tvořilo žánr především středověké literatury. Šlo o příručky, kompendia či oborové encyklopedie. Tyto knihy vyjmenovávaly idealizované ctnosti, nebo byly kompendii znalostí. Často nacházíme toto slovo v názvech právních kodexů, ale i v nadpisech politických traktátů a návodů k příkladnému chování.h traktátů a návodů k příkladnému chování. , Speculum edo ispilua (latinez: speculum) bSpeculum edo ispilua (latinez: speculum) batez ere Erdi Aroan landu zen literatur genero bat da. Mota honetako lanetan erretratu moralak edota pertsona idealaren ereduak erakusten dira, izan maila espekulatiboan (teologia edo filosofia gaiak) nahiz, kasu gehienen antzera, mila praktiko eta moralean. Gregorio I.a aita santuak gida erlijiosoen eta artzain onaren ispilu bat ere planteatzen du, non irakastera ausartzen diren ezjakinak, ikasitakoa euren bizitzetan aplikatzen ez dutenak, besteekiko gupidarik sentitzen ez dutenak eta elkarrizketetan entzuten ez dutenak kritikatzen baitiren. entzuten ez dutenak kritikatzen baitiren. , Als Spiegelliteratur, auch: Spiegel-LiteraAls Spiegelliteratur, auch: Spiegel-Literatur, bezeichnet die germanistische Mediävistik eine Textgruppe der mittelalterlichen Literatur mit dem Begriff „Spiegel“ (lat. speculum) in den einzelnen Werktiteln. In den Spiegeln, den specula, werden jeweils die unterschiedlichsten Lebensbereiche erfasst, wie zum Beispiel Recht, Regierungskunst, Moral, Religion und Weltwissen. Die Spiegelliteratur gehört zur Erbauungs- und Lehrdichtung; ihr Zweck ist, zu informieren und zu belehren.Zweck ist, zu informieren und zu belehren. , Se conoce como espejo (lat. speculo) a un Se conoce como espejo (lat. speculo) a un género literario empleado especialmente en la Edad Media en el que se muestra un retrato moral o ideal a nivel especulativo (contenidos de teología o filosofía) o —esto más propiamente— práctico y sobre todo moral. Muestran el ideal al que deben tender diversas clases de personas: discípulos, maestros, príncipes (el llamado regimiento, instrucción o espejo de príncipes), hijos, etc. y enumeran algunos medios prácticos para alcanzarlo. Normalmente eran escritos por monjes y destinados a la nobleza.itos por monjes y destinados a la nobleza. , إن فنون أدب المرايا في العصور الوسطى والتيإن فنون أدب المرايا في العصور الوسطى والتي انتشرت في الفترة ما بين القرن الثاني عشر والسادس عشر، كانت مستلهمةً بالرغبة في جمع المعرفة الموسوعية في عمل واحد. إن الفكرة المماثلة العصرية هي الاستقصاء الموجز بمعنى المقالة الاستقصائية في دورة علمية تقوم بتلخيص مجال بحثي. لقد اشتقت صورة المرآة، أي المرآة التي تعكس البعيد والقريب، من المرآة السحرية التي من المفترض أنها بين الكنوز الأسطورية المملوكة لـ الكاهن يوحنا والموجودة في مكان ما في الشرق؛ ويمكن رؤية كل مكان من خلال تلك المرآة السحرية: من أمثلة عناوين كتب العصور الوسطى التي استخدمت كلمة مرآة: كتب العصور الوسطى التي استخدمت كلمة مرآة: , Zwierciadło (także źwierciadło lub speculuZwierciadło (także źwierciadło lub speculum) – gatunek literacki, prozatorski lub wierszowany, sytuujący się w obrębie literatury parenetycznej, którego zadaniem była prezentacja obranego wzoru osobowego. Zwierciadła propagowały odpowiednie dla każdego człowieka normy moralne bądź też wzory dobrego, uczciwego życia stosownego dla rycerza, ziemianina, dworzanina, króla, sekretarza lub posła. W utworze prezentowano kolejne cechy bohatera, składające się na całość jego osobowości, a mające być wzorem do naśladowania dla odbiorcy.e być wzorem do naśladowania dla odbiorcy. , The medieval genre of speculum literature,The medieval genre of speculum literature, popular from the twelfth through the sixteenth centuries, was inspired by the urge to encompass encyclopedic knowledge within a single work. However, some of these works have a restricted scope and function as instructional manuals. In this sense the encyclopedia and the speculum are similar, but they are not the same genre. similar, but they are not the same genre.
rdfs:label Spiegelliteratur , Espejo (género literario) , Speculum (literatura generoa) , أدب المرايا , Spiegelliteratuur , Miroir (genre littéraire) , Zwierciadło (literatura) , Speculum literature , Speculum (žánr)
hide properties that link here 
http://dbpedia.org/resource/Tommaso_Garzoni + http://dbpedia.org/ontology/genre
http://dbpedia.org/resource/Speculum + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageDisambiguates
http://dbpedia.org/resource/Speculum_Romanae_Magnificentiae + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRedirects
http://dbpedia.org/resource/Ormulum + , http://dbpedia.org/resource/Carajicomedia + , http://dbpedia.org/resource/The_Mirror_of_Simple_Souls + , http://dbpedia.org/resource/Otia_Imperialia + , http://dbpedia.org/resource/Ormin + , http://dbpedia.org/resource/Speculum + , http://dbpedia.org/resource/Encyclopedia + , http://dbpedia.org/resource/Mirrors_for_princes + , http://dbpedia.org/resource/Miles_Huggarde + , http://dbpedia.org/resource/Leishu + , http://dbpedia.org/resource/Huanglan + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_Maius + , http://dbpedia.org/resource/Tommaso_Garzoni + , http://dbpedia.org/resource/Edmund_of_Abingdon + , http://dbpedia.org/resource/The_Miroir_or_Glasse_of_the_Synneful_Soul + , http://dbpedia.org/resource/Vincent_of_Beauvais + , http://dbpedia.org/resource/Ars_moriendi + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_Humanae_Salvationis + , http://dbpedia.org/resource/Konungs_skuggsj%C3%A1 + , http://dbpedia.org/resource/Speculum_Romanae_Magnificentiae + , http://dbpedia.org/resource/Mirror_literature + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink
http://dbpedia.org/resource/Tommaso_Garzoni + http://dbpedia.org/property/genre
http://en.wikipedia.org/wiki/Speculum_literature + http://xmlns.com/foaf/0.1/primaryTopic
http://dbpedia.org/resource/Speculum_literature + owl:sameAs
 

 

Enter the name of the page to start semantic browsing from.