Browse Wiki & Semantic Web

Jump to: navigation, search
Http://dbpedia.org/resource/Secure Sockets Layer
  This page has no properties.
hide properties that link here 
  No properties link to this page.
 
http://dbpedia.org/resource/Secure_Sockets_Layer
http://dbpedia.org/ontology/abstract Το πρωτόκολλο SSL (Secure Sockets Layer) αΤο πρωτόκολλο SSL (Secure Sockets Layer) αναπτύχθηκε από την εταιρεία Netscape και σχεδιάστηκε για να παρέχει ασφάλεια κατά την μετάδοση ευαίσθητων δεδομένων στο διαδίκτυο. Η έκδοση 3.0 του πρωτοκόλλου κυκλοφόρησε από την Netscape το 1996 και αποτέλεσε την βάση για την μετέπειτα ανάπτυξη του πρωτοκόλλου TLS (Transport Layer Security), το οποίο πλέον τείνει να αντικαταστήσει το SSL. Τα δύο αυτά πρωτόκολλα χρησιμοποιούνται ευρέως για ηλεκτρονικές αγορές και χρηματικές συναλλαγές, καθώς και όχι μόνον. Κάθε πρωτοκολλο https, έχει διαφορά και μόνο κάποια από τα πρωτόκολλα αυτά εξασφαλίζουν την απόλυτη ασφάλεια, η οποία είναι και πλήρως αναγκαία για την κατάταξη στις μηχανές αναζήτησης. Ληκτική ημερομηνία δείχνει η google την 30η Απριλίου 2018, στα υπόλοιπα site δεν θα δώσει προτεραιότητα. Όμως με την χρήση του πλήρους πιστοποιητικού θα λάβουν τις θέσεις τους μετά την πιστοποίηση TLS, επεξεργασία RC4, MD5 και DES. Το SSL χρησιμοποιεί μεθόδους κρυπτογράφησης των δεδομένων που ανταλλάσσονται μεταξύ δύο συσκευών (συνηθέστερα Ηλεκτρονικών Υπολογιστών) εγκαθιδρύοντας μία ασφαλή σύνδεση μεταξύ τους μέσω του διαδικτύου. Το πρωτόκολλο αυτό χρησιμοποιεί το TCP/IP για τη μεταφορά των δεδομένων και είναι ανεξάρτητο από την εφαρμογή που χρησιμοποιεί ο τελικός χρήστης. Για τον λόγο αυτό μπορεί να παρέχει υπηρεσίες ασφαλούς μετάδοσης πληροφοριών σε πρωτόκολλα ανώτερου επιπέδου όπως για παράδειγμα το HTTP, το FTP, το telnet κοκ.παράδειγμα το HTTP, το FTP, το telnet κοκ. , SSL (англ. Secure Sockets Layer — рівень зSSL (англ. Secure Sockets Layer — рівень захищених сокетів) — криптографічний протокол, який забезпечує встановлення безпечного з'єднання між клієнтом і сервером. SSL спочатку розроблений компанією Netscape Communications . Згодом на підставі протоколу SSL 3.0 був розроблений і прийнятий стандарт RFC, що отримав ім'я TLS. Протокол забезпечує конфіденційність обміну даними між клієнтом і сервером, що використовують TCP/IP, причому для шифрування використовується асиметричний алгоритм з відкритим ключем. При шифруванні з відкритим ключем використовується два ключі, причому будь-який з них може використовуватися для шифрування повідомлення. Тим самим, якщо використовується один ключ для шифрування, то відповідно для розшифрування потрібно використовувати інший ключ. У такій ситуації можна отримувати захищені повідомлення, публікуючи відкритий ключ, і зберігаючи в таємниці секретний ключ.ч, і зберігаючи в таємниці секретний ключ. , Secure Sockets Layer (doslova vrstva bezpeSecure Sockets Layer (doslova vrstva bezpečných socketů), zkráceně SSL, je protokol, resp. vrstva vložená mezi vrstvu transportní (např. TCP/IP) a aplikační (např. HTTP), která poskytuje zabezpečení komunikace šifrováním a autentizaci komunikujících stran. Následovníkem SSL je protokol Transport Layer Security (TLS).e protokol Transport Layer Security (TLS). , Is prótacal é Secure Sockets Layer (SSL) aIs prótacal é Secure Sockets Layer (SSL) a dhearaigh Netscape Communications Corporation, údar an bhrabhsálaí cáiliúla , le haghaidh cumarsáid daingean ar an Idirlíon. Tháinig an leagan 3.0 amach i 1996, agus úsáideadh é mar bhunús forbartha don prótacal Transport Layer Security (TLS). Is prótacal caighdeánach é TLS ón a bhfuil a sainmhíniú ar fáil i RFC 2246 (The TLS Protocol Version 1.0).i RFC 2246 (The TLS Protocol Version 1.0). , Secure Sockets Layer (SSL) är ett säkerhetSecure Sockets Layer (SSL) är ett säkerhetsprotokoll som utvecklades av Netscape och som användes för att kryptera kommunikationen mellan två enheter. Numera har SSL ersatts av Transport Layer Security (TLS) för att åtgärda de säkerhetsbrister som finns i SSL. Så ofta används SSL som synonym för TLS. Ofta är ena sidan en webbserver (ex. onlinebutik) och den andra är en webbläsare (ex. Edge, Chrome eller Firefox). Tanken med att kryptera data som sänds till och från dessa två enheter är att ingen annan på nätverket (oftast internet) ska kunna avlyssna eller manipulera informationen. Handlar man på internet så faller det sig naturligt att man använder SSL för att kryptera ex. kreditkortsinformation. Även mindre "kritiska" data, ex. lösenord, bör krypteras men det är inte lika vanligt, då det belastar webbservern mer än om kryptering inte används. Högre belastning innebär större fördröjning och högre driftkostnader för webbservern och de kostnaderna har kanske högre prioritet än användarnas säkerhet. SSL kan med fördel användas för ökat integritetsskydd på Internet och därmed för att omöjliggöra, eller i vart fall kraftigt försvåra, att avlyssna trafiken. SSL lanserades 1994 av webbläsaren Netscape.L lanserades 1994 av webbläsaren Netscape. , SSL (англ. Secure Sockets Layer — уровень SSL (англ. Secure Sockets Layer — уровень защищённых сокетов) — криптографический протокол, который подразумевает более безопасную связь. Он использует асимметричную криптографию для аутентификации ключей обмена, симметричное шифрование для сохранения конфиденциальности, коды аутентификации сообщений для целостности сообщений. Протокол широко использовался для обмена мгновенными сообщениями и передачи голоса через IP (англ. Voice over IP — VoIP) в таких приложениях, как электронная почта, интернет-факс и др. В 2014 году правительство США сообщило об уязвимости в текущей версии протокола. SSL должен быть исключён из работы в пользу TLS (см. CVE-2014-3566). SSL изначально разработан компанией Netscape Communications для добавления протокола HTTPS в свой веб-браузер Netscape Navigator. Впоследствии на основании протокола SSL 3.0 был разработан и принят стандарт RFC, получивший имя TLS.и принят стандарт RFC, получивший имя TLS. , Transport Layer Security (TLS) i el seu predecessor Secure Sockets Layer (SSL) són uns protocols que ofereixen comunicacions segures a Internet mitjançant l'encriptació de dades. El protocol és usat per la web, correu electrònic i d'altres.
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageID 24874654
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageLength 136
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRedirects http://dbpedia.org/resource/Transport_Layer_Security +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRevisionID 1041776572
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink http://dbpedia.org/resource/Transport_Layer_Security +
http://dbpedia.org/property/wikiPageUsesTemplate http://dbpedia.org/resource/Template:Redirect_category_shell + , http://dbpedia.org/resource/Template:Redirect_from_former_name +
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom http://en.wikipedia.org/wiki/Secure_Sockets_Layer?oldid=1041776572&ns=0 +
http://xmlns.com/foaf/0.1/isPrimaryTopicOf http://en.wikipedia.org/wiki/Secure_Sockets_Layer +
owl:sameAs http://zh.dbpedia.org/resource/%E5%AE%89%E5%85%A8%E5%A5%97%E6%8E%A5%E5%B1%82 + , http://kk.dbpedia.org/resource/%D0%A1%D0%A1%D0%9B + , http://ar.dbpedia.org/resource/%D9%86%D8%B8%D8%A7%D9%85_%D8%A3%D9%85%D9%86_%D8%B7%D8%A8%D9%82%D8%A9_%D8%A7%D9%84%D9%86%D9%82%D9%84 + , http://be.dbpedia.org/resource/SSL + , http://www.wikidata.org/entity/Q1193479 + , http://uk.dbpedia.org/resource/SSL + , http://de.dbpedia.org/resource/Secure_Sockets_Layer + , http://bg.dbpedia.org/resource/SSL + , http://sr.dbpedia.org/resource/SSL + , http://sl.dbpedia.org/resource/Secure_Sockets_Layer + , http://hy.dbpedia.org/resource/SSL + , http://lt.dbpedia.org/resource/SSL + , http://hr.dbpedia.org/resource/SSL + , http://ga.dbpedia.org/resource/SSL + , http://fr.dbpedia.org/resource/Secure_Sockets_Layer + , http://ca.dbpedia.org/resource/SSL + , http://sv.dbpedia.org/resource/Secure_Sockets_Layer + , https://global.dbpedia.org/id/EjCJ + , http://ru.dbpedia.org/resource/SSL + , http://el.dbpedia.org/resource/SSL + , http://cs.dbpedia.org/resource/Secure_Sockets_Layer + , http://dbpedia.org/resource/Secure_Sockets_Layer +
rdfs:comment Secure Sockets Layer (doslova vrstva bezpeSecure Sockets Layer (doslova vrstva bezpečných socketů), zkráceně SSL, je protokol, resp. vrstva vložená mezi vrstvu transportní (např. TCP/IP) a aplikační (např. HTTP), která poskytuje zabezpečení komunikace šifrováním a autentizaci komunikujících stran. Následovníkem SSL je protokol Transport Layer Security (TLS).e protokol Transport Layer Security (TLS). , SSL (англ. Secure Sockets Layer — уровень SSL (англ. Secure Sockets Layer — уровень защищённых сокетов) — криптографический протокол, который подразумевает более безопасную связь. Он использует асимметричную криптографию для аутентификации ключей обмена, симметричное шифрование для сохранения конфиденциальности, коды аутентификации сообщений для целостности сообщений. Протокол широко использовался для обмена мгновенными сообщениями и передачи голоса через IP (англ. Voice over IP — VoIP) в таких приложениях, как электронная почта, интернет-факс и др. В 2014 году правительство США сообщило об уязвимости в текущей версии протокола. SSL должен быть исключён из работы в пользу TLS (см. CVE-2014-3566).з работы в пользу TLS (см. CVE-2014-3566). , Is prótacal é Secure Sockets Layer (SSL) aIs prótacal é Secure Sockets Layer (SSL) a dhearaigh Netscape Communications Corporation, údar an bhrabhsálaí cáiliúla , le haghaidh cumarsáid daingean ar an Idirlíon. Tháinig an leagan 3.0 amach i 1996, agus úsáideadh é mar bhunús forbartha don prótacal Transport Layer Security (TLS). Is prótacal caighdeánach é TLS ón a bhfuil a sainmhíniú ar fáil i RFC 2246 (The TLS Protocol Version 1.0).i RFC 2246 (The TLS Protocol Version 1.0). , Secure Sockets Layer (SSL) är ett säkerhetSecure Sockets Layer (SSL) är ett säkerhetsprotokoll som utvecklades av Netscape och som användes för att kryptera kommunikationen mellan två enheter. Numera har SSL ersatts av Transport Layer Security (TLS) för att åtgärda de säkerhetsbrister som finns i SSL. Så ofta används SSL som synonym för TLS. Ofta är ena sidan en webbserver (ex. onlinebutik) och den andra är en webbläsare (ex. Edge, Chrome eller Firefox). Tanken med att kryptera data som sänds till och från dessa två enheter är att ingen annan på nätverket (oftast internet) ska kunna avlyssna eller manipulera informationen. Handlar man på internet så faller det sig naturligt att man använder SSL för att kryptera ex. kreditkortsinformation. Även mindre "kritiska" data, ex. lösenord, bör krypteras men det är inte lika vanligt, då detteras men det är inte lika vanligt, då det , Το πρωτόκολλο SSL (Secure Sockets Layer) αΤο πρωτόκολλο SSL (Secure Sockets Layer) αναπτύχθηκε από την εταιρεία Netscape και σχεδιάστηκε για να παρέχει ασφάλεια κατά την μετάδοση ευαίσθητων δεδομένων στο διαδίκτυο. Η έκδοση 3.0 του πρωτοκόλλου κυκλοφόρησε από την Netscape το 1996 και αποτέλεσε την βάση για την μετέπειτα ανάπτυξη του πρωτοκόλλου TLS (Transport Layer Security), το οποίο πλέον τείνει να αντικαταστήσει το SSL. Τα δύο αυτά πρωτόκολλα χρησιμοποιούνται ευρέως για ηλεκτρονικές αγορές και χρηματικές συναλλαγές, καθώς και όχι μόνον. Κάθε πρωτοκολλο https, έχει διαφορά και μόνο κάποια από τα πρωτόκολλα αυτά εξασφαλίζουν την απόλυτη ασφάλεια, η οποία είναι και πλήρως αναγκαία για την κατάταξη στις μηχανές αναζήτησης. Ληκτική ημερομηνία δείχνει η google την 30η Απριλίου 2018, στα υπόλοιπα site δεν θα δώσει προτεραιότητα. Όμως ιπα site δεν θα δώσει προτεραιότητα. Όμως , Transport Layer Security (TLS) i el seu predecessor Secure Sockets Layer (SSL) són uns protocols que ofereixen comunicacions segures a Internet mitjançant l'encriptació de dades. El protocol és usat per la web, correu electrònic i d'altres. , SSL (англ. Secure Sockets Layer — рівень зSSL (англ. Secure Sockets Layer — рівень захищених сокетів) — криптографічний протокол, який забезпечує встановлення безпечного з'єднання між клієнтом і сервером. SSL спочатку розроблений компанією Netscape Communications . Згодом на підставі протоколу SSL 3.0 був розроблений і прийнятий стандарт RFC, що отримав ім'я TLS.ийнятий стандарт RFC, що отримав ім'я TLS.
rdfs:label Secure Sockets Layer , SSL , نظام أمن طبقة النقل , 安全套接层
hide properties that link here 
http://dbpedia.org/resource/SSLeay + http://dbpedia.org/ontology/genre
http://dbpedia.org/resource/Paul_Carl_Kocher + , http://dbpedia.org/resource/Taher_Elgamal + http://dbpedia.org/ontology/knownFor
http://dbpedia.org/resource/No-IP + http://dbpedia.org/ontology/product
http://dbpedia.org/resource/SSL + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageDisambiguates
http://dbpedia.org/resource/HTTPS + , http://dbpedia.org/resource/List_of_TCP_and_UDP_port_numbers + , http://dbpedia.org/resource/Rackspace_Cloud + , http://dbpedia.org/resource/Brokat + , http://dbpedia.org/resource/Kleptography + , http://dbpedia.org/resource/2012_LinkedIn_hack + , http://dbpedia.org/resource/Computer_crime_countermeasures + , http://dbpedia.org/resource/Microsoft_account + , http://dbpedia.org/resource/Caldera_International + , http://dbpedia.org/resource/CommuniGate_Pro + , http://dbpedia.org/resource/EmailTray + , http://dbpedia.org/resource/Microsoft_SmartScreen + , http://dbpedia.org/resource/Windows_Home_Server + , http://dbpedia.org/resource/GroupWise + , http://dbpedia.org/resource/IBM_Notes_Traveler + , http://dbpedia.org/resource/Konqueror + , http://dbpedia.org/resource/ZumoDrive + , http://dbpedia.org/resource/Azure_Web_Apps + , http://dbpedia.org/resource/No-IP + , http://dbpedia.org/resource/BAPP + , http://dbpedia.org/resource/WebSTAR + , http://dbpedia.org/resource/Telnet + , http://dbpedia.org/resource/Yahoo%21_Messenger + , http://dbpedia.org/resource/Phishing + , http://dbpedia.org/resource/Internet_security + , http://dbpedia.org/resource/Tor_%28network%29 + , http://dbpedia.org/resource/List_of_computing_and_IT_abbreviations + , http://dbpedia.org/resource/Arm_%28company%29 + , http://dbpedia.org/resource/Convergence_%28SSL%29 + , http://dbpedia.org/resource/UNICORE + , http://dbpedia.org/resource/Picture_archiving_and_communication_system + , http://dbpedia.org/resource/K_Desktop_Environment_2 + , http://dbpedia.org/resource/Curl-loader + , http://dbpedia.org/resource/NicheStack_TCP/IPv4 + , http://dbpedia.org/resource/OTPW + , http://dbpedia.org/resource/Daniel_Bleichenbacher + , http://dbpedia.org/resource/DROWN_attack + , http://dbpedia.org/resource/Harald_Welte + , http://dbpedia.org/resource/Trading_Partner_Identification_Number + , http://dbpedia.org/resource/Automated_teller_machine + , http://dbpedia.org/resource/FTPS + , http://dbpedia.org/resource/IBM_System_z9 + , http://dbpedia.org/resource/Magic_number_%28programming%29 + , http://dbpedia.org/resource/X.509 + , http://dbpedia.org/resource/RusNet + , http://dbpedia.org/resource/Opportunistic_TLS + , http://dbpedia.org/resource/Simple_DNS_Plus + , http://dbpedia.org/resource/SAP_NetWeaver_Process_Integration + , http://dbpedia.org/resource/OpenBSD + , http://dbpedia.org/resource/Netscape + , http://dbpedia.org/resource/The_Pirate_Bay + , http://dbpedia.org/resource/Consumer_Watchdog + , http://dbpedia.org/resource/Fandango_Media + , http://dbpedia.org/resource/Fastmail + , http://dbpedia.org/resource/Pocket_PC_2000 + , http://dbpedia.org/resource/Security_and_safety_features_new_to_Windows_Vista + , http://dbpedia.org/resource/Mobily + , http://dbpedia.org/resource/Moxie_Marlinspike + , http://dbpedia.org/resource/Hacktivismo + , http://dbpedia.org/resource/Bullrun_%28decryption_program%29 + , http://dbpedia.org/resource/Point-to-Point_Protocol + , http://dbpedia.org/resource/IBM_Blueworks_Live + , http://dbpedia.org/resource/Series_80_%28software_platform%29 + , http://dbpedia.org/resource/SAP_Logon_Ticket + , http://dbpedia.org/resource/Comodo_Dragon + , http://dbpedia.org/resource/File_eXchange_Protocol + , http://dbpedia.org/resource/SSLIOP + , http://dbpedia.org/resource/Secure-adaptive_architecture + , http://dbpedia.org/resource/KVM_switch + , http://dbpedia.org/resource/WeeChat + , http://dbpedia.org/resource/Comparison_of_Internet_Relay_Chat_clients + , http://dbpedia.org/resource/BitchX + , http://dbpedia.org/resource/Network_monitoring + , http://dbpedia.org/resource/Website_monitoring + , http://dbpedia.org/resource/HTTP_tunnel + , http://dbpedia.org/resource/Key_distribution + , http://dbpedia.org/resource/SHA-2 + , http://dbpedia.org/resource/RSA_%28cryptosystem%29 + , http://dbpedia.org/resource/Ben_Laurie + , http://dbpedia.org/resource/Internet_Explorer_for_Mac_OS_X + , http://dbpedia.org/resource/The_Flat_Hat + , http://dbpedia.org/resource/Motorola_Ming + , http://dbpedia.org/resource/RSA_SecurID + , http://dbpedia.org/resource/DR-WebSpyder + , http://dbpedia.org/resource/RC4 + , http://dbpedia.org/resource/NeoAccel + , http://dbpedia.org/resource/Verisign + , http://dbpedia.org/resource/Rightscorp + , http://dbpedia.org/resource/Paul_Carl_Kocher + , http://dbpedia.org/resource/SMTPS + , http://dbpedia.org/resource/Identity-based_encryption + , http://dbpedia.org/resource/Blazer_%28web_browser%29 + , http://dbpedia.org/resource/Key_ring_file + , http://dbpedia.org/resource/AllPeers + , http://dbpedia.org/resource/JEUS + , http://dbpedia.org/resource/YAK_%28cryptography%29 + , http://dbpedia.org/resource/Nhttpd + , http://dbpedia.org/resource/S/KEY + , http://dbpedia.org/resource/Telecommunications + , http://dbpedia.org/resource/Comparison_of_remote_desktop_software + , http://dbpedia.org/resource/Mozilla + , http://dbpedia.org/resource/Index_of_computing_articles + , http://dbpedia.org/resource/Arachne_%28web_browser%29 + , http://dbpedia.org/resource/Chosen-ciphertext_attack + , http://dbpedia.org/resource/Key-agreement_protocol + , http://dbpedia.org/resource/Thawte + , http://dbpedia.org/resource/OS_2200 + , http://dbpedia.org/resource/Oracle_Secure_Global_Desktop + , http://dbpedia.org/resource/POSXML + , http://dbpedia.org/resource/HP_Open_Extensibility_Platform_%28OXP%29 + , http://dbpedia.org/resource/AES_instruction_set + , http://dbpedia.org/resource/Digest_access_authentication + , http://dbpedia.org/resource/Rate_limiting + , http://dbpedia.org/resource/List_of_software_bugs + , http://dbpedia.org/resource/SAP_R/3 + , http://dbpedia.org/resource/SAP_NetWeaver_Application_Server + , http://dbpedia.org/resource/Payment_gateway + , http://dbpedia.org/resource/Netty_%28software%29 + , http://dbpedia.org/resource/BLAST_%28protocol%29 + , http://dbpedia.org/resource/Generic_Security_Services_Application_Program_Interface + , http://dbpedia.org/resource/Oracle_PowerBrowser + , http://dbpedia.org/resource/Oracle_iPlanet_Web_Proxy_Server + , http://dbpedia.org/resource/Proxy_server + , http://dbpedia.org/resource/MobileMe + , http://dbpedia.org/resource/Serge_Vaudenay + , http://dbpedia.org/resource/Oracle_NoSQL_Database + , http://dbpedia.org/resource/Basho_Technologies + , http://dbpedia.org/resource/Carbonite%2C_Inc. + , http://dbpedia.org/resource/List_of_features_removed_in_Windows_Vista + , http://dbpedia.org/resource/Comodo_Cybersecurity + , http://dbpedia.org/resource/Fresco_%28web_browser%29 + , http://dbpedia.org/resource/Cryptographic_primitive + , http://dbpedia.org/resource/LibreSSL + , http://dbpedia.org/resource/Private_Communications_Technology + , http://dbpedia.org/resource/CGIProxy + , http://dbpedia.org/resource/Multilayer_switch + , http://dbpedia.org/resource/40-bit_encryption + , http://dbpedia.org/resource/Features_of_the_Opera_web_browser + , http://dbpedia.org/resource/Hiawatha_%28web_server%29 + , http://dbpedia.org/resource/List_of_University_of_Texas_at_Austin_faculty + , http://dbpedia.org/resource/Dean_Drako + , http://dbpedia.org/resource/Random_number_generator_attack + , http://dbpedia.org/resource/Public_key_infrastructure + , http://dbpedia.org/resource/J._Rodney_Gilstrap + , http://dbpedia.org/resource/Open_Market + , http://dbpedia.org/resource/Ian_Goldberg + , http://dbpedia.org/resource/Stonesoft_Corporation + , http://dbpedia.org/resource/Cramer%E2%80%93Shoup_cryptosystem + , http://dbpedia.org/resource/SSLeay + , http://dbpedia.org/resource/MegaPath + , http://dbpedia.org/resource/History_of_Internet_Explorer + , http://dbpedia.org/resource/SPDY + , http://dbpedia.org/resource/Spyglass%2C_Inc. + , http://dbpedia.org/resource/Internet_Explorer_2 + , http://dbpedia.org/resource/Internet_Explorer_3 + , http://dbpedia.org/resource/Usenet + , http://dbpedia.org/resource/Internet_Explorer_for_UNIX + , http://dbpedia.org/resource/David_A._Wagner + , http://dbpedia.org/resource/Common_Object_Request_Broker_Architecture + , http://dbpedia.org/resource/Satellite_Internet_access + , http://dbpedia.org/resource/Post_Office_Protocol + , http://dbpedia.org/resource/SAP_ERP + , http://dbpedia.org/resource/Timing_attack + , http://dbpedia.org/resource/Wireless_security + , http://dbpedia.org/resource/Bombus_%28software%29 + , http://dbpedia.org/resource/Comparison_of_VoIP_software + , http://dbpedia.org/resource/Nintendo_DS_&_DSi_Browser + , http://dbpedia.org/resource/TI-RTOS + , http://dbpedia.org/resource/Didiom + , http://dbpedia.org/resource/Session_hijacking + , http://dbpedia.org/resource/Secure_communication + , http://dbpedia.org/resource/Brute-force_attack + , http://dbpedia.org/resource/Man-in-the-browser + , http://dbpedia.org/resource/Public_key_certificate + , http://dbpedia.org/resource/Wide_area_file_services + , http://dbpedia.org/resource/Qt_%28software%29 + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Facebook_features + , http://dbpedia.org/resource/VNS3 + , http://dbpedia.org/resource/Comparison_of_file_transfer_protocols + , http://dbpedia.org/resource/Key_management + , http://dbpedia.org/resource/Service_Location_Protocol + , http://dbpedia.org/resource/Comparison_of_webmail_providers + , http://dbpedia.org/resource/Great_Firewall + , http://dbpedia.org/resource/Merchant_plug-in + , http://dbpedia.org/resource/Adaptive_chosen-ciphertext_attack + , http://dbpedia.org/resource/Lynx_%28web_browser%29 + , http://dbpedia.org/resource/Cairo_University + , http://dbpedia.org/resource/Timeline_of_cryptography + , http://dbpedia.org/resource/Claude_Zdanow + , http://dbpedia.org/resource/Topsite + , http://dbpedia.org/resource/Roger_R._Schell + , http://dbpedia.org/resource/UnrealIRCd + , http://dbpedia.org/resource/Claws_Mail + , http://dbpedia.org/resource/CL-HTTP + , http://dbpedia.org/resource/Thttpd + , http://dbpedia.org/resource/Ettercap_%28software%29 + , http://dbpedia.org/resource/BSAFE + , http://dbpedia.org/resource/IBM_Websphere_Host_On-Demand + , http://dbpedia.org/resource/GlobalSign + , http://dbpedia.org/resource/Pluggable_Authentication_Service + , http://dbpedia.org/resource/Loren_Kohnfelder + , http://dbpedia.org/resource/SAP_NetWeaver_Portal + , http://dbpedia.org/resource/Shinken_%28software%29 + , http://dbpedia.org/resource/SHA-1 + , http://dbpedia.org/resource/Adaptive_Server_Enterprise + , http://dbpedia.org/resource/Barracuda_Networks + , http://dbpedia.org/resource/Microsoft_Data_Access_Components + , http://dbpedia.org/resource/Digital_privacy + , http://dbpedia.org/resource/Web_hosting_service + , http://dbpedia.org/resource/Wikimania + , http://dbpedia.org/resource/Webmin + , http://dbpedia.org/resource/Squid_%28software%29 + , http://dbpedia.org/resource/Financial_cryptography + , http://dbpedia.org/resource/Hardware_security_module + , http://dbpedia.org/resource/GNOME_Web + , http://dbpedia.org/resource/Mixter + , http://dbpedia.org/resource/VHPready + , http://dbpedia.org/resource/MatrixSSL + , http://dbpedia.org/resource/MQX + , http://dbpedia.org/resource/Comparison_of_FTP_server_software_packages + , http://dbpedia.org/resource/CD_Universe + , http://dbpedia.org/resource/W3m + , http://dbpedia.org/resource/Secure_transmission + , http://dbpedia.org/resource/Konversation + , http://dbpedia.org/resource/ERC_%28software%29 + , http://dbpedia.org/resource/Virtual_world_framework + , http://dbpedia.org/resource/Cisco_PIX + , http://dbpedia.org/resource/H2_%28DBMS%29 + , http://dbpedia.org/resource/MySQL + , http://dbpedia.org/resource/Trend_Micro + , http://dbpedia.org/resource/Network_Computer_Reference_Profile + , http://dbpedia.org/resource/Epic_%28web_browser%29 + , http://dbpedia.org/resource/Simon_S._Lam + , http://dbpedia.org/resource/Computer_surveillance_in_the_workplace + , http://dbpedia.org/resource/Digital_Postmarks + , http://dbpedia.org/resource/AS2 + , http://dbpedia.org/resource/Secure_Network_Programming + , http://dbpedia.org/resource/IBM_Hardware_Management_Console + , http://dbpedia.org/resource/WEBrick + , http://dbpedia.org/resource/SSL + , http://dbpedia.org/resource/Online_shopping + , http://dbpedia.org/resource/2011%E2%80%932012_Iranian_protests + , http://dbpedia.org/resource/EarthStation_5 + , http://dbpedia.org/resource/InterBase + , http://dbpedia.org/resource/Password + , http://dbpedia.org/resource/WolfSSL + , http://dbpedia.org/resource/Network_Security_Services + , http://dbpedia.org/resource/Lightweight_Directory_Access_Protocol + , http://dbpedia.org/resource/SecureCRT + , http://dbpedia.org/resource/Taher_Elgamal + , http://dbpedia.org/resource/Spring_Security + , http://dbpedia.org/resource/Freegate + , http://dbpedia.org/resource/General_Inter-ORB_Protocol + , http://dbpedia.org/resource/GLite + , http://dbpedia.org/resource/Java_Secure_Socket_Extension + , http://dbpedia.org/resource/Belle_Rock_Entertainment + , http://dbpedia.org/resource/Becky%21 + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink
http://dbpedia.org/resource/DROWN_attack + http://dbpedia.org/property/affectedSoftware
http://dbpedia.org/resource/Taher_Elgamal + http://dbpedia.org/property/knownFor
http://en.wikipedia.org/wiki/Secure_Sockets_Layer + http://xmlns.com/foaf/0.1/primaryTopic
http://dbpedia.org/resource/Secure_Sockets_Layer + owl:sameAs
 

 

Enter the name of the page to start semantic browsing from.