Browse Wiki & Semantic Web

Jump to: navigation, search
Http://dbpedia.org/resource/EDSAC
  This page has no properties.
hide properties that link here 
  No properties link to this page.
 
http://dbpedia.org/resource/EDSAC
http://dbpedia.org/ontology/abstract EDSAC(エドサック、Electronic Delay Storage AutomEDSAC(エドサック、Electronic Delay Storage Automatic Calculator)は、初期のイギリスのコンピュータのひとつ。このマシンはジョン・フォン・ノイマンがまとめたEDVACについてのレポート(EDVACに関する報告書の第一草稿)に刺激され、モーリス・ウィルクスとのチームが開発した。EDSACは、世界初の実用的なプログラム内蔵方式の電子計算機であるが、プログラム内蔵方式の世界初の稼働したマシンではない。 プロジェクトは J. Lyons & Co. Ltd. が資金援助し、同社はEDSACのデザインに基づいた初の商用コンピュータ LEO I を開発した。1949年5月6日、EDSAC上で最初に動作したプログラムは、0から99までの整数の二乗の表を作るプログラムと、素数のリストを作るプログラムであった。ら99までの整数の二乗の表を作るプログラムと、素数のリストを作るプログラムであった。 , L'EDSAC (acrònim provinent de la frase EleL'EDSAC (acrònim provinent de la frase Electronic Delay Storage Automatic Calculator), va ser un dels primers ordinadors creats, al Regne Unit. La màquina, inspirada en un curs d'estiu dictat per John William Mauchly i en el que van mostrar el seu treball realitzat en la construcció de l'ENIAC, va ser construït per i el seu equip a la Universitat de Cambridge a Anglaterra. L'EDSAC va ser el primer calculador electrònic del món, en comptar amb ordres internes, encara que no fou el primer ordinador de programa emmagatzemat (aquest honor li correspon al SSEM). El projecte va estar patrocinat per J. Lyons & Co Ltd, una firma britànica que va ser recompensada amb el primer ordinador d'aplicació comercial, el , basat en el disseny de l'EDSAC. L'EDSAC va posar en funcionament els seus primers programes el 6 de maig de 1949, calculant una taula de nombres al quadrat i una llista de nombres primers. El primer videojoc de la història, OXO va ser desenvolupat per funcionar en aquest equip.esenvolupat per funcionar en aquest equip. , 에드삭(EDSAC : Electronic Delay Storage Autom에드삭(EDSAC : Electronic Delay Storage Automatic Calculator)은 영국에서 개발된 초기 컴퓨터이며 최초의 컴퓨터들 가운데 하나이다. 이 컴퓨터는 존 폰 노이만의 EDVAC 보고서로부터 영향을 받았는데 영국의 케임브리지 대학교 수학 실험실(University of Cambridge Mathematical Laboratory)의 모리스 윌크스 교수 팀이 만들었다. 에드삭은 최초의 프로그램 내장 컴퓨터는 아니었으나 세계 최초의 실용적 프로그램 내장 전자식 컴퓨터였으며, 영국 회사인 J. Lyons & Co. Ltd.에 의해 지원을 받아 개발되었다. 에드삭은 1949년 5월 6일에 첫 프로그램을 실행하였는데 제곱표과 소수 목록을 계산하였다.년 5월 6일에 첫 프로그램을 실행하였는데 제곱표과 소수 목록을 계산하였다. , EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Calculator) foi um dos primeiros computadores fabricados no Reino Unido em 1949. Foi criado por Maurice Wilkes na Universidade de Cambridge, Inglaterra. Foi inspirado no trabalho de John von Neumann na máquina EDVAC. Foi construído no Laboratório Matemático da Universidade de Cambridge entre 1946 e 6 de maio de 1949, quando executou seu primeiro programa, permanecendo em uso até 11 de julho de 1958. O EDSAC foi um dos primeiros computadores com armazenamento de programas, possuindo uma memória que podia ser lida ou gravada, e ocupava uma sala inteira; incluía três tubos de raio catódicos de matriz de pontos 35 × 16 para mostrar graficamente o estado da memória do computador. Como parte de uma tese sobre a interação humano-computador, , um doutorando em matemática na universidade, usou uma dessas telas para representar outras informações para o usuário; ele escolheu fazer isso mostrando o estado atual de um jogo. isso mostrando o estado atual de um jogo. , L’Electronic Delay Storage Automatic CalcuL’Electronic Delay Storage Automatic Calculator (EDSAC) est un ordinateur de première génération mis en service en 1949 à l’Université de Cambridge, Royaume-Uni. Après le Manchester SSEM, l'EDSAC est le deuxième ordinateur électronique à programme enregistré connu et conçu à cet effet, et le premier entièrement utilisable.fet, et le premier entièrement utilisable. , La EDSAC (acrónimo proveniente de la fraseLa EDSAC (acrónimo proveniente de la frase Electronic Delay Storage Automatic Calculator), fue una antigua computadora británica (una de las primeras computadoras creadas). La máquina, inspirada en el curso de verano dictado por John William Mauchly y J. Presper Eckert, en el cual mostraron su trabajo realizado en la construcción de ENIAC, fue construida por Maurice Wilkes y su equipo en la Universidad de Cambridge en Inglaterra. La EDSAC fue el primer calculador electrónico en el mundo en contar con órdenes internas, aunque no la primera computadora con programas internos (ese honor le corresponde a la SSEM). El proyecto estuvo patrocinado por la URRS., una firma británica que fue recompensada con la primera computadora comercialmente aplicada, , basada en el diseño de la EDSAC. La EDSAC puso en funcionamiento sus primeros programas el 6 de mayo de 1949, calculando una tabla de números al cuadrado y una lista de números primos. El primer videojuego de la historia, OXO, fue desarrollado para funcionar en esta computadora.ollado para funcionar en esta computadora. , Der EDSAC (Abkürzung für Electronic Delay Der EDSAC (Abkürzung für Electronic Delay Storage Automatic Calculator) war ein britischer Hochleistungsrechner, der im Jahr 1949 fertiggestellt wurde. Der Röhrencomputer wurde von Maurice V. Wilkes und seinem Team in Cambridge entwickelt. In dem Rechner wurden einige damals neue Konzepte eingesetzt, so wurde beispielsweise erstmals die Von-Neumann-Architektur implementiert. Er war somit der weltweit erste Computer, der gespeicherte Programme nutzte. Der EDSAC basierte auf Neumanns Rechner EDVAC. Es gab eine kommerzielle Version mit dem Namen (Lyons Electronic Office). Auf ihm lief auch 1952 das wohl erste Computerspiel namens OXO, eine Art von Tic-Tac-Toe.piel namens OXO, eine Art von Tic-Tac-Toe. , EDSAC (англ. Electronic Delay Storage AutoEDSAC (англ. Electronic Delay Storage Automatic Computer) — електронна обчислювальна машина, створена 1949 в Кембридзькому університеті (Велика Британія) групою на чолі з Морісом Вілксом. Перший у світі робочий і практично використовуваний комп'ютер зі збереженою в пам'яті програмою. Архітектура комп'ютера успадковувала архітектуру американського EDVAC. На створення EDSAC пішло два з половиною роки. Навесні 1949 року було завершено налагодження машини, і 6 травня 1949 року була виконана перша програма — обчислення таблиці квадратів чисел від 0 до 99. Публіка змогла побачити комп'ютер 22-25 червня 1949 року.побачити комп'ютер 22-25 червня 1949 року. , EDSAC (akronim od ang. Electronic Delay StEDSAC (akronim od ang. Electronic Delay Storage Automatic Calculator) – komputer oparty na architekturze von Neumanna, skonstruowany przez zespół Maurice'a Wilkesa z , na którym pierwszy program uruchomiono 6 maja 1949 r. Pierwszym komputerem wykonującym zapisany program był Small-Scale Experimental Machine, ale EDSAC był pierwszą maszyną wykorzystywaną w praktyce – wykonywano na nim badania uniwersyteckie. Wykorzystywano w nim pamięć na rtęciowych liniach opóźniających (pamięć dynamiczną) i lampy próżniowe dla układów logicznych. W 1953 r. zaprojektował , jako rozszerzenie oryginalnej konstrukcji EDSAC. Projekt był wspierany przez brytyjską firmę J. Lyons & Co. Ltd., która otrzymała później wyróżnienie za pierwszy wykorzystywany komercyjnie komputer LEO I oparty na projekcie EDSAC. Na organizacji EDSAC wzorował się również Romuald Marczyński budując komputer EMAL. W 2011 National Museum of Computing rozpoczęło prace nad zbudowaniem działającej repliki komputera EDSAC. W stulecie urodzin zmarłego sir Maurice'a Wilkesa, w 2013, muzeum zaprezentowało dla gości kilka działających podstawowych elementów komputera. Na początku 2014 rozpoczęto instalację wystawy rekonstruowanego EDSACa, która została oficjalnie otwarta w listopadzie tego samego roku. Pod koniec 2018 niektóre z podsystemów komputera działały nieprzerwanie przez okres miliona cykli (20 minut). Najważniejsze z nich to: * główna jednostka sterująca (main control unit, pobranie i wykonanie instrukcji) * dostęp do pamięci (memory access, układ koincydencyjny [coincidence unit] i recyrkulacja linii opóźniającej [delay line recirculation]) * układy dekodowania i kodowania rozkazów (order decoding and recoding circuits) * jednostka arytmetyczno-logiczna (arithmetic and logic unit) * generowanie impulsów zegara i liczby (clock and digit pulse generation).liczby (clock and digit pulse generation). , EDSAC (англ. Electronic Delay Storage AutoEDSAC (англ. Electronic Delay Storage Automatic Calculator) — электронная вычислительная машина, созданная в 1949 году в Кембриджском университете (Великобритания) группой разработчиков во главе с Морисом Уилксом. Создавалась на средства, выделенные Министерством обороны Великобритании из , средства из кембриджского университетского бюджета, а также небольшой грант, полученный от компании J. Lyons & Co. Исходным заказчиком разработки выступало государство. Официально, устройство называлось «калькулятором». Первый в мире действующий и практически используемый компьютер с хранимой в памяти программой. Архитектура компьютера наследовала архитектуру американского EDVAC. На создание EDSAC ушло два с половиной года. Весной 1949 года была завершена отладка машины, и 6 мая 1949 года была выполнена первая программа — вычисление таблицы квадратов чисел от 0 до 99. Компьютер был представлен публике 22-25 июня 1949 года. представлен публике 22-25 июня 1949 года. , Electronic Delay Storage Automatic ComputeElectronic Delay Storage Automatic Computer (EDSAC) var världens första dator med lagrade program i reguljär användning (Z3 var en experimentmaskin). Den designades och byggdes vid Cambridge i England. Sin första beräkning gjorde EDSAC 6 maj 1949. Det gjorde också en kommersiell variant kallad LEO I.också en kommersiell variant kallad LEO I. , 电子延迟存储自动计算器(英文:Electronic Delay Storage Au电子延迟存储自动计算器(英文:Electronic Delay Storage Auto-matic Calculator、EDSAC)是英国的早期计算机。1946年,英国剑桥大学数学实验室的莫里斯·威尔克斯教授和他的团队受冯·诺伊曼的First Draft of a Report on the EDVAC的启发,以EDVAC为蓝本,设计和建造EDSAC,1949年5月6日正式运行,是世界上第一台实际运行的存储程序式电子计算机。 项目的投资方是英国的J. Lyons & Co. Ltd.,该公司后来推出基于EDSAC设计的第一代商业应用电子计算机。p; Co. Ltd.,该公司后来推出基于EDSAC设计的第一代商业应用电子计算机。 , EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Calculator) byl britský počítač z poloviny 20. století. Tento počítač, inspirovaný John Von Neumannovým dokumentem , sestavil a jeho tým na Univerzitě v Cambridgi v Anglii. EDSAC byl první v praxi využitý počítač pracující s uloženým programem. Později projekt podporovala britská firma , za což dostala k prvnímu komerčnímu využití počítač , vycházející z designu EDSAC. První programy byly na počítači EDSAC spuštěny 6. května 1949 a jednalo se o výpočet tabulky druhých mocnin a sestavení seznamu prvočísel.hých mocnin a sestavení seznamu prvočísel. , The Electronic Delay Storage Automatic CalThe Electronic Delay Storage Automatic Calculator (EDSAC) was an early British computer. Inspired by John von Neumann's seminal First Draft of a Report on the EDVAC, the machine was constructed by Maurice Wilkes and his team at the University of Cambridge Mathematical Laboratory in England. EDSAC was the second electronic digital stored-program computer to go into regular service. Later the project was supported by J. Lyons & Co. Ltd., intending to develop a commercially applied computer and succeeding in Lyons' development of LEO I, based on the EDSAC design. Work on EDSAC started during 1947, and it ran its first programs on 6 May 1949, when it calculated a table of square numbers and a list of prime numbers. EDSAC was finally shut down on 11 July 1958, having been superseded by EDSAC 2, which remained in use until 1965.EDSAC 2, which remained in use until 1965. , L'Electronic Delay Storage Automatic CalcuL'Electronic Delay Storage Automatic Calculator (EDSAC) è uno dei primi computer elettronici digitali della storia. È stato progettato e costruito dall'Università di Cambridge (Inghilterra), in particolare da Maurice Wilkes e la sua squadra, ispirati dal documento di John von Neumann sull'EDVAC . Nel 1947 il progetto venne supportato dalla , un'azienda inglese in seguito ricompensata con il primo computer elettronico per uso commerciale: il (basato sull'EDSAC). Il 6 maggio 1949 fu fatto girare il primo programma sull'EDSAC (il programma calcolava i quadrati perfetti presenti nell'intervallo 0-99). L'EDSAC è il terzo computer a programma memorizzato della storia e il terzo computer della storia basato sull'architettura di von Neumann, dopo lo Small-Scale Experimental Machine e il Manchester Mark 1.perimental Machine e il Manchester Mark 1.
http://dbpedia.org/ontology/cpu http://dbpedia.org/resource/Derating +
http://dbpedia.org/ontology/manufacturer http://dbpedia.org/resource/University_of_Cambridge +
http://dbpedia.org/ontology/successor http://dbpedia.org/resource/LEO_%28computer%29 + , http://dbpedia.org/resource/EDSAC_2 +
http://dbpedia.org/ontology/thumbnail http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/EDSAC_%2819%29.jpg?width=300 +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageExternalLink http://purl.umn.edu/107711 + , https://archive.org/details/programsforelect00wilk/mode/2up + , http://www.cl.cam.ac.uk/UoCCL/misc/EDSAC99/ + , https://archive.org/details/alanturingsautom0000unse + , http://www.cs.man.ac.uk/CCS/res/res22.htm%23b + , https://web.archive.org/web/20101124230055/http:/www.dcs.warwick.ac.uk/%7Eedsac/ + , http://www.vintage-icl-computers.com/EDSAC +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageID 10251
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageLength 29029
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRevisionID 1122231432
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink http://dbpedia.org/resource/Binary_number + , http://dbpedia.org/resource/Category:Early_British_computers + , http://dbpedia.org/resource/OXO_%28video_game%29 + , http://dbpedia.org/resource/Ferranti + , http://dbpedia.org/resource/Do_while_loop + , http://dbpedia.org/resource/First_Draft_of_a_Report_on_the_EDVAC + , http://dbpedia.org/resource/Trigonometric_functions + , http://dbpedia.org/resource/Stanley_Gill + , http://dbpedia.org/resource/Ronald_Fisher + , http://dbpedia.org/resource/Category:Serial_computers + , http://dbpedia.org/resource/Complex_number + , http://dbpedia.org/resource/Category:1940s_computers + , http://dbpedia.org/resource/Prime_number + , http://dbpedia.org/resource/John_Kendrew + , http://dbpedia.org/resource/Cathode-ray_tube + , http://dbpedia.org/resource/File:EDSAC_%289%29.jpg + , http://dbpedia.org/resource/John_von_Neumann + , http://dbpedia.org/resource/Punched_tape + , http://dbpedia.org/resource/Charles_Babbage_Institute + , http://dbpedia.org/resource/Atlas_Computer + , http://dbpedia.org/resource/Stepping_switch + , http://dbpedia.org/resource/ORDVAC + , http://dbpedia.org/resource/EDVAC + , http://dbpedia.org/resource/Derating + , http://dbpedia.org/resource/Largest_known_prime + , http://dbpedia.org/resource/Andrew_Herbert + , http://dbpedia.org/resource/Matrix_%28mathematics%29 + , http://dbpedia.org/resource/For_loop + , http://dbpedia.org/resource/ILLIAC + , http://dbpedia.org/resource/Two%27s_complement + , http://dbpedia.org/resource/Subroutine + , http://dbpedia.org/resource/Index_register + , http://dbpedia.org/resource/Category:Vacuum_tube_computers + , http://dbpedia.org/resource/Peter_Naur + , http://dbpedia.org/resource/Category:One-of-a-kind_computers + , http://dbpedia.org/resource/IBM_701 + , http://dbpedia.org/resource/ALGOL + , http://dbpedia.org/resource/Stored-program_computer + , http://dbpedia.org/resource/The_Black_Cloud + , http://dbpedia.org/resource/Journal_f%C3%BCr_die_reine_und_angewandte_Mathematik + , http://dbpedia.org/resource/Nathaniel_Rochester_%28computer_scientist%29 + , http://dbpedia.org/resource/Category:History_of_Cambridge + , http://dbpedia.org/resource/University_of_Illinois_at_Urbana%E2%80%93Champaign + , http://dbpedia.org/resource/Louis_Couffignal + , http://dbpedia.org/resource/Automatic_Computing_Engine + , http://dbpedia.org/resource/Self-modifying_code + , http://dbpedia.org/resource/Kilowatt + , http://dbpedia.org/resource/Fixed-point_arithmetic + , http://dbpedia.org/resource/Peter_Swinnerton-Dyer + , http://dbpedia.org/resource/Differential_equation + , http://dbpedia.org/resource/Victoria_University_of_Manchester + , http://dbpedia.org/resource/Sandy_Douglas + , http://dbpedia.org/resource/Plessey + , http://dbpedia.org/resource/Max_Perutz + , http://dbpedia.org/resource/First_video_game + , http://dbpedia.org/resource/University_of_Warwick + , http://dbpedia.org/resource/Teleprinter + , http://dbpedia.org/resource/Assembly_language + , http://dbpedia.org/resource/University_of_Cambridge_Mathematical_Laboratory + , http://dbpedia.org/resource/Massachusetts_Institute_of_Technology + , http://dbpedia.org/resource/Birch_and_Swinnerton-Dyer_conjecture + , http://dbpedia.org/resource/Millennium_Prize_Problems + , http://dbpedia.org/resource/Autocode + , http://dbpedia.org/resource/David_Hartley_%28computer_scientist%29 + , http://dbpedia.org/resource/Assembly_language_assembler + , http://dbpedia.org/resource/Bletchley_Park + , http://dbpedia.org/resource/Category:Computer-related_introductions_in_1949 + , http://dbpedia.org/resource/Vacuum_tube + , http://dbpedia.org/resource/Nelson_Blackman + , http://dbpedia.org/resource/Category:University_of_Cambridge_Computer_Laboratory + , http://dbpedia.org/resource/Joyce_Wheeler + , http://dbpedia.org/resource/Noughts_and_crosses + , http://dbpedia.org/resource/Arthur_van_der_Poel + , http://dbpedia.org/resource/File:EDSAC_%2820%29.jpg + , http://dbpedia.org/resource/File:EDSAC_%2823%29.jpg + , http://dbpedia.org/resource/File:EDSAC_%2812%29.jpg + , http://dbpedia.org/resource/File:EDSAC_replica.JPG + , http://dbpedia.org/resource/File:EDSAC_%285%29.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Square_number + , http://dbpedia.org/resource/Return_statement + , http://dbpedia.org/resource/Accumulator_%28computing%29 + , http://dbpedia.org/resource/Martin_Ryle + , http://dbpedia.org/resource/Maurice_Wilkes + , http://dbpedia.org/resource/Beatrice_Worsley + , http://dbpedia.org/resource/Computer_Conservation_Society + , http://dbpedia.org/resource/LEO_%28computer%29 + , http://dbpedia.org/resource/Fred_Hoyle + , http://dbpedia.org/resource/Recursion_%28computer_science%29 + , http://dbpedia.org/resource/University_of_Cambridge_Computer_Laboratory + , http://dbpedia.org/resource/Wheeler_Jump + , http://dbpedia.org/resource/Addison%E2%80%93Wesley + , http://dbpedia.org/resource/National_Museum_of_Computing + , http://dbpedia.org/resource/Logarithm + , http://dbpedia.org/resource/Probability_vector + , http://dbpedia.org/resource/Whirlwind_%28computer%29 + , http://dbpedia.org/resource/Binary_multiplier + , http://dbpedia.org/resource/Martin_Campbell-Kelly + , http://dbpedia.org/resource/Exponentiation + , http://dbpedia.org/resource/List_of_vacuum-tube_computers + , http://dbpedia.org/resource/History_of_computing_hardware + , http://dbpedia.org/resource/Titan_%281963_computer%29 + , http://dbpedia.org/resource/Douglas_Hartree + , http://dbpedia.org/resource/Floating-point_arithmetic + , http://dbpedia.org/resource/Delay-line_memory + , http://dbpedia.org/resource/J._Lyons_and_Co. + , http://dbpedia.org/resource/David_Wheeler_%28computer_scientist%29 + , http://dbpedia.org/resource/Numerical_integration + , http://dbpedia.org/resource/While_loop + , http://dbpedia.org/resource/Endianness + , http://dbpedia.org/resource/Friedrich_L._Bauer + , http://dbpedia.org/resource/Andrew_Huxley + , http://dbpedia.org/resource/Margaret_Marrs + , http://dbpedia.org/resource/EDSAC_2 + , http://dbpedia.org/resource/University_of_Cambridge + , http://dbpedia.org/resource/Category:1949_in_computing + , http://dbpedia.org/resource/Power_series + , http://dbpedia.org/resource/Adriaan_van_Wijngaarden +
http://dbpedia.org/property/caption EDSAC I in June 1948
http://dbpedia.org/property/compatibility None
http://dbpedia.org/property/cpu http://dbpedia.org/resource/Derating + , http://dbpedia.org/resource/Vacuum_tube +
http://dbpedia.org/property/developer Maurice Wilkes and his team at the University of Cambridge Mathematical Laboratory
http://dbpedia.org/property/discontinued yes
http://dbpedia.org/property/display http://dbpedia.org/resource/Teleprinter +
http://dbpedia.org/property/generation 1
http://dbpedia.org/property/input five-hole punched tape
http://dbpedia.org/property/lifespan 1949
http://dbpedia.org/property/manufacturer http://dbpedia.org/resource/University_of_Cambridge +
http://dbpedia.org/property/memory 51217
http://dbpedia.org/property/name Electronic Delay Storage Automatic Calculator
http://dbpedia.org/property/os None
http://dbpedia.org/property/power 11.0
http://dbpedia.org/property/ramtype http://dbpedia.org/resource/Delay-line_memory +
http://dbpedia.org/property/related http://dbpedia.org/resource/EDVAC +
http://dbpedia.org/property/releasedate "1949-05-06"^^xsd:date
http://dbpedia.org/property/successor EDSAC 2 and LEO I
http://dbpedia.org/property/unitsshipped 1
http://dbpedia.org/property/wikiPageUsesTemplate http://dbpedia.org/resource/Template:Sfn + , http://dbpedia.org/resource/Template:Commons_category + , http://dbpedia.org/resource/Template:ISSN + , http://dbpedia.org/resource/Template:Blockquote + , http://dbpedia.org/resource/Template:Infobox_information_appliance + , http://dbpedia.org/resource/Template:Harvnb + , http://dbpedia.org/resource/Template:Snd + , http://dbpedia.org/resource/Template:Use_dmy_dates + , http://dbpedia.org/resource/Template:Citation + , http://dbpedia.org/resource/Template:Short_description + , http://dbpedia.org/resource/Template:Harvtxt + , http://dbpedia.org/resource/Template:Citation_needed + , http://dbpedia.org/resource/Template:Where%3F + , http://dbpedia.org/resource/Template:Cite_journal + , http://dbpedia.org/resource/Template:Start_date_and_age + , http://dbpedia.org/resource/Template:Reflist +
http://purl.org/dc/terms/subject http://dbpedia.org/resource/Category:Computer-related_introductions_in_1949 + , http://dbpedia.org/resource/Category:Serial_computers + , http://dbpedia.org/resource/Category:1940s_computers + , http://dbpedia.org/resource/Category:University_of_Cambridge_Computer_Laboratory + , http://dbpedia.org/resource/Category:History_of_Cambridge + , http://dbpedia.org/resource/Category:Vacuum_tube_computers + , http://dbpedia.org/resource/Category:One-of-a-kind_computers + , http://dbpedia.org/resource/Category:1949_in_computing + , http://dbpedia.org/resource/Category:Early_British_computers +
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom http://en.wikipedia.org/wiki/EDSAC?oldid=1122231432&ns=0 +
http://xmlns.com/foaf/0.1/depiction http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/EDSAC_%2819%29.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/EDSAC_%2820%29.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/EDSAC_%2812%29.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/EDSAC_%289%29.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/EDSAC_replica.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/EDSAC_%2823%29.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/EDSAC_%285%29.jpg +
http://xmlns.com/foaf/0.1/isPrimaryTopicOf http://en.wikipedia.org/wiki/EDSAC +
http://xmlns.com/foaf/0.1/name Electronic Delay Storage Automatic Calculator (EDSAC)
owl:sameAs http://fi.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://bg.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://pt.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://he.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://ko.dbpedia.org/resource/%EC%97%90%EB%93%9C%EC%82%AD + , http://fr.dbpedia.org/resource/Electronic_Delay_Storage_Automatic_Calculator + , http://ru.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://be.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://uk.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://et.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://ml.dbpedia.org/resource/%E0%B4%8E%E0%B4%A1%E0%B5%8D%E0%B4%B8%E0%B4%BE%E0%B4%95%E0%B5%8D%E0%B4%95%E0%B5%8D + , http://zh.dbpedia.org/resource/%E5%BB%B6%E9%81%B2%E5%AD%98%E5%84%B2%E9%9B%BB%E5%AD%90%E8%87%AA%E5%8B%95%E8%A8%88%E7%AE%97%E5%99%A8 + , http://pl.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://www.wikidata.org/entity/Q863565 + , https://global.dbpedia.org/id/52ATR + , http://simple.dbpedia.org/resource/Electronic_Delay_Storage_Automatic_Calculator + , http://lv.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://commons.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://hu.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://ja.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://cs.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://it.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://da.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://de.dbpedia.org/resource/Electronic_Delay_Storage_Automatic_Calculator + , http://es.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://id.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://ca.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://ro.dbpedia.org/resource/EDSAC + , http://sv.dbpedia.org/resource/Electronic_Delay_Storage_Automatic_Computer + , http://tr.dbpedia.org/resource/EDSAC +
rdf:type http://dbpedia.org/ontology/Device + , http://dbpedia.org/ontology/InformationAppliance + , http://www.wikidata.org/entity/Q1067263 +
rdfs:comment EDSAC(エドサック、Electronic Delay Storage AutomEDSAC(エドサック、Electronic Delay Storage Automatic Calculator)は、初期のイギリスのコンピュータのひとつ。このマシンはジョン・フォン・ノイマンがまとめたEDVACについてのレポート(EDVACに関する報告書の第一草稿)に刺激され、モーリス・ウィルクスとのチームが開発した。EDSACは、世界初の実用的なプログラム内蔵方式の電子計算機であるが、プログラム内蔵方式の世界初の稼働したマシンではない。 プロジェクトは J. Lyons & Co. Ltd. が資金援助し、同社はEDSACのデザインに基づいた初の商用コンピュータ LEO I を開発した。1949年5月6日、EDSAC上で最初に動作したプログラムは、0から99までの整数の二乗の表を作るプログラムと、素数のリストを作るプログラムであった。ら99までの整数の二乗の表を作るプログラムと、素数のリストを作るプログラムであった。 , The Electronic Delay Storage Automatic CalThe Electronic Delay Storage Automatic Calculator (EDSAC) was an early British computer. Inspired by John von Neumann's seminal First Draft of a Report on the EDVAC, the machine was constructed by Maurice Wilkes and his team at the University of Cambridge Mathematical Laboratory in England. EDSAC was the second electronic digital stored-program computer to go into regular service.ogram computer to go into regular service. , L'EDSAC (acrònim provinent de la frase EleL'EDSAC (acrònim provinent de la frase Electronic Delay Storage Automatic Calculator), va ser un dels primers ordinadors creats, al Regne Unit. La màquina, inspirada en un curs d'estiu dictat per John William Mauchly i en el que van mostrar el seu treball realitzat en la construcció de l'ENIAC, va ser construït per i el seu equip a la Universitat de Cambridge a Anglaterra. L'EDSAC va ser el primer calculador electrònic del món, en comptar amb ordres internes, encara que no fou el primer ordinador de programa emmagatzemat (aquest honor li correspon al SSEM).zemat (aquest honor li correspon al SSEM). , Der EDSAC (Abkürzung für Electronic Delay Der EDSAC (Abkürzung für Electronic Delay Storage Automatic Calculator) war ein britischer Hochleistungsrechner, der im Jahr 1949 fertiggestellt wurde. Der Röhrencomputer wurde von Maurice V. Wilkes und seinem Team in Cambridge entwickelt. In dem Rechner wurden einige damals neue Konzepte eingesetzt, so wurde beispielsweise erstmals die Von-Neumann-Architektur implementiert. Er war somit der weltweit erste Computer, der gespeicherte Programme nutzte. Der EDSAC basierte auf Neumanns Rechner EDVAC. Es gab eine kommerzielle Version mit dem Namen (Lyons Electronic Office).n mit dem Namen (Lyons Electronic Office). , EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Calculator) foi um dos primeiros computadores fabricados no Reino Unido em 1949. Foi criado por Maurice Wilkes na Universidade de Cambridge, Inglaterra. Foi inspirado no trabalho de John von Neumann na máquina EDVAC.alho de John von Neumann na máquina EDVAC. , La EDSAC (acrónimo proveniente de la fraseLa EDSAC (acrónimo proveniente de la frase Electronic Delay Storage Automatic Calculator), fue una antigua computadora británica (una de las primeras computadoras creadas). La máquina, inspirada en el curso de verano dictado por John William Mauchly y J. Presper Eckert, en el cual mostraron su trabajo realizado en la construcción de ENIAC, fue construida por Maurice Wilkes y su equipo en la Universidad de Cambridge en Inglaterra. El primer videojuego de la historia, OXO, fue desarrollado para funcionar en esta computadora.ollado para funcionar en esta computadora. , 电子延迟存储自动计算器(英文:Electronic Delay Storage Au电子延迟存储自动计算器(英文:Electronic Delay Storage Auto-matic Calculator、EDSAC)是英国的早期计算机。1946年,英国剑桥大学数学实验室的莫里斯·威尔克斯教授和他的团队受冯·诺伊曼的First Draft of a Report on the EDVAC的启发,以EDVAC为蓝本,设计和建造EDSAC,1949年5月6日正式运行,是世界上第一台实际运行的存储程序式电子计算机。 项目的投资方是英国的J. Lyons & Co. Ltd.,该公司后来推出基于EDSAC设计的第一代商业应用电子计算机。p; Co. Ltd.,该公司后来推出基于EDSAC设计的第一代商业应用电子计算机。 , 에드삭(EDSAC : Electronic Delay Storage Autom에드삭(EDSAC : Electronic Delay Storage Automatic Calculator)은 영국에서 개발된 초기 컴퓨터이며 최초의 컴퓨터들 가운데 하나이다. 이 컴퓨터는 존 폰 노이만의 EDVAC 보고서로부터 영향을 받았는데 영국의 케임브리지 대학교 수학 실험실(University of Cambridge Mathematical Laboratory)의 모리스 윌크스 교수 팀이 만들었다. 에드삭은 최초의 프로그램 내장 컴퓨터는 아니었으나 세계 최초의 실용적 프로그램 내장 전자식 컴퓨터였으며, 영국 회사인 J. Lyons & Co. Ltd.에 의해 지원을 받아 개발되었다. 에드삭은 1949년 5월 6일에 첫 프로그램을 실행하였는데 제곱표과 소수 목록을 계산하였다.년 5월 6일에 첫 프로그램을 실행하였는데 제곱표과 소수 목록을 계산하였다. , EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic EDSAC (Electronic Delay Storage Automatic Calculator) byl britský počítač z poloviny 20. století. Tento počítač, inspirovaný John Von Neumannovým dokumentem , sestavil a jeho tým na Univerzitě v Cambridgi v Anglii. EDSAC byl první v praxi využitý počítač pracující s uloženým programem. Později projekt podporovala britská firma , za což dostala k prvnímu komerčnímu využití počítač , vycházející z designu EDSAC. První programy byly na počítači EDSAC spuštěny 6. května 1949 a jednalo se o výpočet tabulky druhých mocnin a sestavení seznamu prvočísel.hých mocnin a sestavení seznamu prvočísel. , EDSAC (англ. Electronic Delay Storage AutoEDSAC (англ. Electronic Delay Storage Automatic Calculator) — электронная вычислительная машина, созданная в 1949 году в Кембриджском университете (Великобритания) группой разработчиков во главе с Морисом Уилксом. Создавалась на средства, выделенные Министерством обороны Великобритании из , средства из кембриджского университетского бюджета, а также небольшой грант, полученный от компании J. Lyons & Co. Исходным заказчиком разработки выступало государство. Официально, устройство называлось «калькулятором». Первый в мире действующий и практически используемый компьютер с хранимой в памяти программой. Архитектура компьютера наследовала архитектуру американского EDVAC. На создание EDSAC ушло два с половиной года. Весной 1949 года была завершена отладка машины, и 6 мая 1949 года была выполненаа машины, и 6 мая 1949 года была выполнена , L'Electronic Delay Storage Automatic CalcuL'Electronic Delay Storage Automatic Calculator (EDSAC) è uno dei primi computer elettronici digitali della storia. È stato progettato e costruito dall'Università di Cambridge (Inghilterra), in particolare da Maurice Wilkes e la sua squadra, ispirati dal documento di John von Neumann sull'EDVAC . L'EDSAC è il terzo computer a programma memorizzato della storia e il terzo computer della storia basato sull'architettura di von Neumann, dopo lo Small-Scale Experimental Machine e il Manchester Mark 1.perimental Machine e il Manchester Mark 1. , Electronic Delay Storage Automatic ComputeElectronic Delay Storage Automatic Computer (EDSAC) var världens första dator med lagrade program i reguljär användning (Z3 var en experimentmaskin). Den designades och byggdes vid Cambridge i England. Sin första beräkning gjorde EDSAC 6 maj 1949. Det gjorde också en kommersiell variant kallad LEO I.också en kommersiell variant kallad LEO I. , L’Electronic Delay Storage Automatic CalcuL’Electronic Delay Storage Automatic Calculator (EDSAC) est un ordinateur de première génération mis en service en 1949 à l’Université de Cambridge, Royaume-Uni. Après le Manchester SSEM, l'EDSAC est le deuxième ordinateur électronique à programme enregistré connu et conçu à cet effet, et le premier entièrement utilisable.fet, et le premier entièrement utilisable. , EDSAC (akronim od ang. Electronic Delay StEDSAC (akronim od ang. Electronic Delay Storage Automatic Calculator) – komputer oparty na architekturze von Neumanna, skonstruowany przez zespół Maurice'a Wilkesa z , na którym pierwszy program uruchomiono 6 maja 1949 r. Projekt był wspierany przez brytyjską firmę J. Lyons & Co. Ltd., która otrzymała później wyróżnienie za pierwszy wykorzystywany komercyjnie komputer LEO I oparty na projekcie EDSAC. Na organizacji EDSAC wzorował się również Romuald Marczyński budując komputer EMAL. Romuald Marczyński budując komputer EMAL. , EDSAC (англ. Electronic Delay Storage AutoEDSAC (англ. Electronic Delay Storage Automatic Computer) — електронна обчислювальна машина, створена 1949 в Кембридзькому університеті (Велика Британія) групою на чолі з Морісом Вілксом. Перший у світі робочий і практично використовуваний комп'ютер зі збереженою в пам'яті програмою. Архітектура комп'ютера успадковувала архітектуру американського EDVAC.ковувала архітектуру американського EDVAC.
rdfs:label EDSAC , 에드삭 , Electronic Delay Storage Automatic Computer , Electronic Delay Storage Automatic Calculator , 延遲存儲電子自動計算器
hide properties that link here 
http://dbpedia.org/resource/OXO_%28video_game%29 + http://dbpedia.org/ontology/computingPlatform
http://dbpedia.org/resource/David_Wheeler_%28computer_scientist%29 + , http://dbpedia.org/resource/Beatrice_Worsley + , http://dbpedia.org/resource/Maurice_Wilkes + , http://dbpedia.org/resource/David_Hartley_%28computer_scientist%29 + http://dbpedia.org/ontology/knownFor
http://dbpedia.org/resource/EDSAC_2 + http://dbpedia.org/ontology/predecessor
http://dbpedia.org/resource/Electronic_delay_storage_automatic_calculator + , http://dbpedia.org/resource/Electronic_Delay_Storage_Automatic_Calculator + , http://dbpedia.org/resource/Edsac + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRedirects
http://dbpedia.org/resource/Double_exponential_function + , http://dbpedia.org/resource/June_1913 + , http://dbpedia.org/resource/1949_in_the_United_Kingdom + , http://dbpedia.org/resource/Z3_%28computer%29 + , http://dbpedia.org/resource/Timeline_of_computing_1950%E2%80%931979 + , http://dbpedia.org/resource/Telecommunications_Research_Establishment + , http://dbpedia.org/resource/Stan_Kelly-Bootle + , http://dbpedia.org/resource/Jenifer_Haselgrove + , http://dbpedia.org/resource/Timeline_of_operating_systems + , http://dbpedia.org/resource/LEO_%28computer%29 + , http://dbpedia.org/resource/Library_%28computing%29 + , http://dbpedia.org/resource/List_of_British_innovations_and_discoveries + , http://dbpedia.org/resource/List_of_English_inventions_and_discoveries + , http://dbpedia.org/resource/Vacuum-tube_computer + , http://dbpedia.org/resource/University_of_Cambridge_Computing_Service + , http://dbpedia.org/resource/Personal_computer + , http://dbpedia.org/resource/Two%27s_complement + , http://dbpedia.org/resource/History_of_computing_hardware + , http://dbpedia.org/resource/David_Wheeler_%28computer_scientist%29 + , http://dbpedia.org/resource/Beatrice_Worsley + , http://dbpedia.org/resource/Early_history_of_video_games + , http://dbpedia.org/resource/Analytical_Engine + , http://dbpedia.org/resource/Anthony_Oettinger + , http://dbpedia.org/resource/ERMETH + , http://dbpedia.org/resource/Differential_amplifier + , http://dbpedia.org/resource/Video_game + , http://dbpedia.org/resource/Computer + , http://dbpedia.org/resource/History_of_programming_languages + , http://dbpedia.org/resource/Manchester_Mark_1 + , http://dbpedia.org/resource/History_of_numerical_weather_prediction + , http://dbpedia.org/resource/EDVAC + , http://dbpedia.org/resource/John_Pinkerton_%28computer_designer%29 + , http://dbpedia.org/resource/Autocode + , http://dbpedia.org/resource/Computational_chemistry + , http://dbpedia.org/resource/David_W._Barron + , http://dbpedia.org/resource/Maurice_Wilkes + , http://dbpedia.org/resource/Ted_Cooke-Yarborough + , http://dbpedia.org/resource/Stanley_Gill + , http://dbpedia.org/resource/Tony_Brooker + , http://dbpedia.org/resource/William_Gates_Building%2C_Cambridge + , http://dbpedia.org/resource/Pilot_ACE + , http://dbpedia.org/resource/Sandy_Douglas + , http://dbpedia.org/resource/David_Hartley_%28computer_scientist%29 + , http://dbpedia.org/resource/Racetrack_memory + , http://dbpedia.org/resource/Programming_language + , http://dbpedia.org/resource/June_Sutor + , http://dbpedia.org/resource/Electronic_delay_storage_automatic_calculator + , http://dbpedia.org/resource/Ted_Bastin + , http://dbpedia.org/resource/List_of_pioneers_in_computer_science + , http://dbpedia.org/resource/Turing_Award + , http://dbpedia.org/resource/Department_of_Computer_Science_and_Technology%2C_University_of_Cambridge + , http://dbpedia.org/resource/Ewan_Stafford_Page + , http://dbpedia.org/resource/The_Preparation_of_Programs_for_an_Electronic_Digital_Computer + , http://dbpedia.org/resource/Electronic_Delay_Storage_Automatic_Calculator + , http://dbpedia.org/resource/Booting + , http://dbpedia.org/resource/History_of_computing + , http://dbpedia.org/resource/History_of_personal_computers + , http://dbpedia.org/resource/Andrew_Herbert + , http://dbpedia.org/resource/Wheeler_Jump + , http://dbpedia.org/resource/Goto + , http://dbpedia.org/resource/Computer_program + , http://dbpedia.org/resource/API + , http://dbpedia.org/resource/Digital_media + , http://dbpedia.org/resource/1949 + , http://dbpedia.org/resource/George_E._Felton + , http://dbpedia.org/resource/EDSAC_2 + , http://dbpedia.org/resource/Moore_School_Lectures + , http://dbpedia.org/resource/Delay-line_memory + , http://dbpedia.org/resource/Timeline_of_programming_languages + , http://dbpedia.org/resource/List_of_computer_scientists + , http://dbpedia.org/resource/The_National_Museum_of_Computing + , http://dbpedia.org/resource/UTEC + , http://dbpedia.org/resource/Stored-program_computer + , http://dbpedia.org/resource/Von_Neumann_architecture + , http://dbpedia.org/resource/Women_in_computing + , http://dbpedia.org/resource/Timeline_of_computing_hardware_before_1950 + , http://dbpedia.org/resource/1949_in_science + , http://dbpedia.org/resource/John_Makepeace_Bennett + , http://dbpedia.org/resource/PC_game + , http://dbpedia.org/resource/OXO_%28video_game%29 + , http://dbpedia.org/resource/Tic-tac-toe + , http://dbpedia.org/resource/Computer_Conservation_Society + , http://dbpedia.org/resource/List_of_British_computers + , http://dbpedia.org/resource/Edsac + , http://dbpedia.org/resource/EDSAC_1 + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink
http://dbpedia.org/resource/David_Wheeler_%28computer_scientist%29 + http://dbpedia.org/property/knownFor
http://dbpedia.org/resource/OXO_%28video_game%29 + http://dbpedia.org/property/platforms
http://dbpedia.org/resource/EDSAC_2 + http://dbpedia.org/property/predecessor
http://en.wikipedia.org/wiki/EDSAC + http://xmlns.com/foaf/0.1/primaryTopic
http://dbpedia.org/resource/EDSAC + owl:sameAs
 

 

Enter the name of the page to start semantic browsing from.