Browse Wiki & Semantic Web

Jump to: navigation, search
Http://dbpedia.org/resource/Dingir
  This page has no properties.
hide properties that link here 
  No properties link to this page.
 
http://dbpedia.org/resource/Dingir
http://dbpedia.org/ontology/abstract Dingir je znak klínového písma obvykle užíDingir je znak klínového písma obvykle užívaný jako pro božstvo. Jakožto deterninativ se nevyslovuje a obvykle se přepisuje jako D v horním indexu před jménem boha, např. DInanna. V sumerštině klínový znak DINGIR umístěný samostatně (bez jména boha za sebou) znamená buď nebe, nebo je to ideogram pro Ana, nejvyšší božstvo sumerského panteonu. V Akkadštině je AN, DINGIR buď ideogram pro božstvo nebo pro an nebo ìl-. V chetitštině je slabičná hodnota znaku opět an. * Sumerský dingir * Akkadský dingir an. * Sumerský dingir * Akkadský dingir , Dingir, souvent translittéré Diĝir, et prononcé [diŋir], signifie « dieu » en sumérien et connaît comme équivalent akkadien Ilu(m). Il est représenté par le signe cunéiforme no 10 dans le système Borger et no 13 selon le système Labat . , Dingir (sum. dingir lub diĝir) – sumeryjskDingir (sum. dingir lub diĝir) – sumeryjskie słowo na oznaczenie boga, istoty boskiej (jego odpowiednikiem w języku akadyjskim jest słowo ilu - bóg). Słowa tego używano również jako determinatywu, zapisując je przed imionami istot boskich, np. imię bogini Isztar zapisywano w sposób następujący: (w transkrypcji dištar). Przed imieniem boga Anu determinatywu tego nie stawiano, gdyż znak An/Dingir był logogramem oznaczającym zarówno niebo, jak i reprezentującym boga Anu, a wszystko co łączyło się z Anu było z natury boskie. * znak dingir (okres nowosumeryjski, XXI w. p.n.e.) * znak dingir (okres nowoasyryjski, VII w. p.n.e.)ingir (okres nowoasyryjski, VII w. p.n.e.) , Dingir (ofta translittererat diĝir, uttalaDingir (ofta translittererat diĝir, uttalas /diŋir/) är ett kilskriftstecken, oftast determinativ för "gudom" även om det också har andra betydelser. När det används som determinativ för en gudom uttalas det inte och translittereras konventionellt som ett upphöjt "D", exempelvis i DInanna. Dingir kan oftast översättas som gud eller gudinna.n oftast översättas som gud eller gudinna. , 딘기르는 쐐기꼴의 설형문자이다. 가장 일반적으로 알려진 뜻은 신적 존재 혹은딘기르는 쐐기꼴의 설형문자이다. 가장 일반적으로 알려진 뜻은 신적 존재 혹은 신의 의미를 가지고 있지만 그것은 발음되지는 않고 통상적으로 (예: DInanna)처럼 어깨 첨자로 표시하며 일반적으로 딘기르는 신 또는 여신으로 번역될 수 있다. 수메르의 설형문자 딘기르(DINGIR, DIGIR, )는 수메르 단어인 '하늘' 또는 '천국'을 나타내거나 혹은 수메르 판테온 최고 신성인 An의 표의문자이기도 하다.아시리아 설형문자에서 딘기르(AN, DINGIR, )는 신의 표의문자이기도 하며 또는 An이나 il의 음절을 나타내는 문자이다. 히타이트 철자법으로 음절표시의 뜻은 다시 An이다.수메르인들에게 신성의 개념이란 하늘과 가까이 연결되어있고 하늘을 상징하는 설형문자의 다양한 기호가 별 모양으로 표시된다. 고대 사회에서 신의 개념은 '밝은' 또는 '번쩍이는' 하늘의 현현으로 보았다. 튀르크어로 '하늘' 또는 '하늘신'인 텡그리는 수메르인들의 딘기르와 연결시키는 것이 가능하다고 제안되었다.신'인 텡그리는 수메르인들의 딘기르와 연결시키는 것이 가능하다고 제안되었다. , Дингир (также транслитерируется как diĝir)Дингир (также транслитерируется как diĝir) — клинописный знак, обычно являющийся детерминативом со значением «божество». В качестве детерминатива он не произносится и транслитерируется как надстрочное «D», например, DInanna. В общем, dingir можно перевести как «бог» или «богиня». Этот знак в шумерской клинописи (DINGIR, DIGIR, 𒀭 ) сам по себе обозначает шумерское слово an («небо») или идеограмму для An, верховного божества шумерского пантеона. В аккадской клинописи этот знак (AN, DINGIR, ) мог быть как идеограммой «божество» (ilum), так и an или ìl-. В хеттской клинописи знак читался как an. В хеттской клинописи знак читался как an. , Dingir (biasanya dialihaksarakan diĝir, diDingir (biasanya dialihaksarakan diĝir, dilafalkan /diŋir/) adalah suatu karakter aksara paku, yang umumnya digunakan untuk menandakan "dewa" meskipun ada makna-makna terkait lainnya. Sebagai suatu , tampaknya tidak dibaca keras, dan secara konvensional dialihaksarakan sebagai superskrip "D" misalnya pada DInanna. Secara generik, dingir dapat diterjemahkan "dewa" atau "dewi". Karakter aksara paku (DIĜIR, 𒀭) sendiri melambangkan kata Sumeria an ("langit" atau "angkasa"), ideogram untuk An atau kata diĝir ("dewa"), dewa utama dewa-dewa Sumeria. Dalam aksara paku Asyur, (AN, DIĜIR, ) dapat merupakan suatu ideogram untuk "ilah" atau untuk an, atau ìl-. Dalam ortografi Hittit, nilai suku kata tanda ini lagi-lagi adalah .lai suku kata tanda ini lagi-lagi adalah . , Dingir (em sumério: 𒀭; romaniz.: DIĜIR, DiDingir (em sumério: 𒀭; romaniz.: DIĜIR, Dinguir) é o termo que traduz, na língua suméria, a palavra deus ou deusa. O seu sinal cuneiforme é mais comumente empregado como o determinante para nomes religiosos e conceitos relacionados, caso em que não é pronunciado e é convencionalmente transliterado como um sobrescrito "D" como, por exemplo, DInana. O símbolo cuneiforme por si só era originalmente um ideograma para a palavra suméria am ("céu" ou "firmamento"); seu uso foi estendido a um logograma para a palavra dingir ("deus" ou "deusa") e a suprema divindade do panteão sumério, Am, e um fonograma para a sílaba /an/. O acadiano assumiu todos esses usos e adicionou-lhes uma leitura logográfica para o "ilum" nativo e de que uma leitura silábica de /il/. Na ortografia hitita, o valor silábico do sinal era novamente apenas /an/.lábico do sinal era novamente apenas /an/. , Dingir (𒀭, usually transliterated DIĜIR, SDingir (𒀭, usually transliterated DIĜIR, Sumerian pronunciation: [tiŋiɾ]) is a Sumerian word for "god" or "goddess". Its cuneiform sign is most commonly employed as the determinative for religious names and related concepts, in which case it is not pronounced and is conventionally transliterated as a superscript "d" as in e.g. dInanna. The cuneiform sign by itself was originally an ideogram for the Sumerian word an ("sky" or "heaven"); its use was then extended to a logogram for the word diĝir ("god" or "goddess") and the supreme deity of the Sumerian pantheon An, and a phonogram for the syllable /an/. Akkadian took over all these uses and added to them a logographic reading for the native ilum and from that a syllabic reading of /il/. In Hittite orthography, the syllabic value of the sign was again only an. The concept of "divinity" in Sumerian is closely associated with the heavens, as is evident from the fact that the cuneiform sign doubles as the ideogram for "sky", and that its original shape is the picture of a star. It is also of note that the eight-pointed star was a chief symbol for the goddess Inanna. The original association of "divinity" is thus with "bright" or "shining" hierophanies in the sky.ght" or "shining" hierophanies in the sky. , Dingir, Diĝir (sumerisch DINGIR, DIĜIR, 𒀭,Dingir, Diĝir (sumerisch DINGIR, DIĜIR, 𒀭, emesal dim-me-er; akkadisch ) ist die sumerische Singular-Bezeichnung für göttliche Wesen, göttliche Gegenstände und göttliche Mystik. Im Plural wurde Dingir gedoppelt und als Dingir-Dingir verwendet. Als Determinativ vor den jeweiligen Begriffen wurde DINGIR, kurz D, zwar geschrieben und gelesen, aber nicht ausgesprochen. In der Umschrift von Keilschrifttexten werden Determinative wie Dingir hochgestellt, um sie als solche zu kennzeichnen. Das Determinativ Dingir wurde nicht für Gottheiten verwendet, die mit AN beginnen, da AN als Logogramm allgemein für den Himmel verwendet wurde und den höchsten Gott AN als Vater der Dingir-Dingir (Vater von allem Göttlichem) repräsentierte. Nach der sumerischen Mythologie war alles göttlich, was mit AN im Zusammenhang stand. Als Sumerogramm wurde DINGIR in späterer Zeit beispielsweise in der akkadischen und hethitischen Sprache verwendet. Sumerogramme waren bis zum 1. Jahrhundert v. Chr. in Gebrauch.is zum 1. Jahrhundert v. Chr. in Gebrauch. , 丁吉尔“Dingir”(一般音译diĝir,明显的发音是/diŋir/)是一种楔形文丁吉尔“Dingir”(一般音译diĝir,明显的发音是/diŋir/)是一种楔形文符号,最常见于对“神”的指定,但它自身也有含意。作为一个限定词,它本身不发音,并且通常被译为上标“D”,如DInanna(女神伊南娜)等。一般地来讲,“丁吉尔”可译为“男神”或“女神”。 苏美尔楔形文字符号(DIĜIR,本身代表了苏美尔文字(天或天堂,苏美人神殿中的最高神“安”(An)和“diĝir”(神)的表意符。在亚述楔形文字中,它(安、DIĜIR,)可能既是“神”(ilum)的表意符,又是安或“ìl-”的音节书写符。在赫梯拼法中,该符号的音节值是再加一个“An。 苏美尔文化中“神”的概念与“天”有关,因为楔形文字中两个这样的符号就代表了“天空”,而其原来的形状是一颗星。因此,“神”的原义是与天空中显圣的“光明”或“光亮”相联系的。苏美尔的“丁吉尔”被认为可能与突厥的腾格里“天空,天堂”有关的一个外来词。相联系的。苏美尔的“丁吉尔”被认为可能与突厥的腾格里“天空,天堂”有关的一个外来词。 , Dingir (transliterado diĝir) es un signo cDingir (transliterado diĝir) es un signo cuneiforme, usualmente el determinativo para "deidad", aunque tiene también otros significados relacionados. Como determinativo, no se pronuncia, y se translitera convencionalmente como superíndice "D", por ejemplo en DInanna. Genéricamente, dingir puede traducirse como "dios" o "diosa".​ El signo cuneiforme sumerio (DINGIR, DIGIR, 𒀭)​ por sí mismo representa la palabra sumeria an ("cielo")​ o el ideograma para An, el dios supremo del panteón sumerio. En , AN, DINGIR, podría ser un ideograma para "deidad" (ilum) o un silabograma para an o ìl-. En ortografía hitita, el valor silábico del signo es, de nuevo, an. El concepto de "divinidad" en sumerio está estrechamente asociado con los cielos, como es evidente en su signo cuneiforme que vale como ideograma para "cielo", y tiene, en su forma original, la forma de una estrella. La asociación original de "divinidad" es, pues, con hierofanías del cielo, "brillante" o "resplandeciente". Se ha sugerido un posible préstamo lingüístico del sumerio dingir al turco Tengri "cielo, dios del cielo".​ al turco Tengri "cielo, dios del cielo".​ , Dingir (scritto anche diĝir) è un termine Dingir (scritto anche diĝir) è un termine determinativo cuneiforme, utilizzato primariamente per indicare la "divinità", sebbene esso possa avere altri significati secondari, sempre in relazione all'idea di dio. In quanto determinativo, esso non è pronunciato ed è convenzionalmente traslitterato con un "D" in apice, come in DInanna. Genericamente, dingir può essere reso in "dio" o "dea". Il segno cuneiforme sumerico per DINGIR o DIGIR è: 𒀭 (secondo le convenzioni assiriologiche, la scrittura in caratteri maiuscoli identifica un segno cuneiforme, mentre il valore fonemico di un segno in un dato contesto è reso in scrittura minuscola). Di per sé esso rappresenta il termine sumero an ("cielo" o "paradiso") o l'ideogramma per An, la divinità suprema del pantheon sumerico. In cuneiforme assiro, il termine (AN, DINGIR, ) può rappresentare sia un ideogramma per "divinità" (ilum) o un sillabogramma per an, o ìl-. In ortografia ittita, il valore sillabico del segno era anche an. Il concetto di "divinità" in sumero è strettamente associato con quello di paradiso o cieli, come appare evidente dal fatto che il segno cuneiforme è analogo a quello per "cielo", e che la forma originale (pittografica) è quella di una stella. L'associazione originale di "divinità" è, quindi, con le ierofanie "brillante" o "luccicante" nel cielo. È anche stata suggerita una possibile relazione di prestito del sumerico dingir con il turco tengri, "cielo, dio del cielo".n il turco tengri, "cielo, dio del cielo". , Dingir (en sumeri romanitzat: DIĜIR, DinguDingir (en sumeri romanitzat: DIĜIR, Dinguir) és el terme que tradueix, en la llengua sumèria, la paraula déu o dea. El seu senyal cuneïforme se sol emprar com a determinant per a noms religiosos i conceptes relacionats; quan no es pronuncia es transcriu com una "D", com ara DInana. El símbol cuneïforme era originàriament un ideograma per a la paraula sumèria am ('cel' o 'firmament');[1] el seu ús s'estengué a un logograma per a la paraula dingir ('déu' o 'dea')[2] i la suprema deïtat del panteó sumeri, Am, i un fonograma per a la síl·laba /an/. L'accadi va assumir tots aquests usos i hi afegí una lectura logogràfica per a l'"ilum" nadiu i per a una lectura sil·làbica de /il/. En l'ortografia hitita, el valor sil·làbic del senyal era només /an/. El concepte de "divinitat" en sumeri s'associa íntimament amb el cel, com palesa el fet que el signe cuneïforme s'utilitze com a ideograma per a "cel", i que la seua forma originària és la imatge d'una estrela. L'associació originària de "divinitat" es fa també amb hierofanies "brillants" en el cel.mbé amb hierofanies "brillants" en el cel. , ディンギル(楔形文字: 𒀭, ラテン翻字: DIĜIR, シュメール語発音: [tiディンギル(楔形文字: 𒀭, ラテン翻字: DIĜIR, シュメール語発音: [tiŋiɾ])は、シュメール語で神を表す単語。楔形文字の𒀭は神名などに使用される限定符として広く使われており、その場合黙字である。慣例上、ラテン文字へ翻字する際には上付きで D とする。例えば女神イナンナは楔形文字では𒀭𒈹、ラテン翻字では DINANNA と書かれる。 楔形文字の𒀭自体は、もともとシュメール語の単語an(天空)を示す表意文字であった。その後、diĝir(神)を示す表語文字、シュメールの最高神アン、あるいは音節/an/を示す表音文字としても用いられるようになった。更にアッカド語では ilum を示す表語文字、あるいは音節/il/を示す表音文字としての用法が付け加えられた。ヒッタイト語の正書法においてこの文字は音節/an/のみを示すように戻された。 シュメール語における神性の概念は、楔形文字の𒀭が天空をも意味していたこと、それがもともと星を象っていることからも明らかなように、天空と密接に関係している。そのためシュメールの神は空に光り輝いて顕現するのである。、天空と密接に関係している。そのためシュメールの神は空に光り輝いて顕現するのである。 , Дінгір (шум. dingir або точніше diĝir) – шДінгір (шум. dingir або точніше diĝir) – шумерське слово на означення бога, божества (його відповідником в аккадській мові є слово ilu - bóg). Це слово вживалося також як детермінатив, який писався перед іменами богів, наприклад, ім'я богині Іштар записувалося так: (в транскрипції dištar). Перед іменем бога Ану цей детермінатив не ставився, бо знак An/Dingir був логограмою, яка означала як небо, так і представлення бога Ану, а все, що з'єдувалося з Ану, мало божествену природу. * знак Дінгір (новошумерський період, XXI ст. до н.е.) * знак Дінгір (новоасиріський період, VII ст. до н.е.)р (новоасиріський період, VII ст. до н.е.)
http://dbpedia.org/ontology/thumbnail http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/King_Iddin-Sin_name_inscription.jpg?width=300 +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageID 6673577
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageLength 5180
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRevisionID 1101720967
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink http://dbpedia.org/resource/Unicode + , http://dbpedia.org/resource/Sumerian_cuneiform + , http://dbpedia.org/resource/Akkadian_cuneiform + , http://dbpedia.org/resource/Cuneiform_script + , http://dbpedia.org/resource/Assyrian_cuneiform + , http://dbpedia.org/resource/List_of_cuneiform_signs + , http://dbpedia.org/resource/Category:Sumerian_words_and_phrases + , http://dbpedia.org/resource/Logogram + , http://dbpedia.org/resource/Determinative + , http://dbpedia.org/resource/Hittite_language + , http://dbpedia.org/resource/An_%28cuneiform%29 + , http://dbpedia.org/resource/Anu + , http://dbpedia.org/resource/Tengri + , http://dbpedia.org/resource/Ideogram + , http://dbpedia.org/resource/Religions_of_the_ancient_Near_East + , http://dbpedia.org/resource/Sumerian_language + , http://dbpedia.org/resource/Phonogram_%28linguistics%29 + , http://dbpedia.org/resource/Hittite_cuneiform + , http://dbpedia.org/resource/Ninhursag + , http://dbpedia.org/resource/Category:Cuneiform_determinatives + , http://dbpedia.org/resource/Deity + , http://dbpedia.org/resource/Emesal + , http://dbpedia.org/resource/Category:Mesopotamian_deities + , http://dbpedia.org/resource/El_%28deity%29 + , http://dbpedia.org/resource/Mesopotamian_mythology + , http://dbpedia.org/resource/Tngri + , http://dbpedia.org/resource/File:Assyrian_cuneiform_U1202D_MesZL_10.svg + , http://dbpedia.org/resource/Ilah + , http://dbpedia.org/resource/File:King_Iddin-Sin_name_inscription.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Transliteration_of_cuneiform + , http://dbpedia.org/resource/File:Cuneiform_sumer_dingir.svg + , http://dbpedia.org/resource/Transliteration + , http://dbpedia.org/resource/Inanna +
http://dbpedia.org/property/wikiPageUsesTemplate http://dbpedia.org/resource/Template:Cite_book + , http://dbpedia.org/resource/Template:Reflist + , http://dbpedia.org/resource/Template:Wiktionary + , http://dbpedia.org/resource/Template:Listed_Invalid_ISBN + , http://dbpedia.org/resource/Template:Portal + , http://dbpedia.org/resource/Template:Short_description + , http://dbpedia.org/resource/Template:Cuneiform + , http://dbpedia.org/resource/Template:Script + , http://dbpedia.org/resource/Template:About + , http://dbpedia.org/resource/Template:IPA-sux + , http://dbpedia.org/resource/Template:Italic_title + , http://dbpedia.org/resource/Template:IPA +
http://purl.org/dc/terms/subject http://dbpedia.org/resource/Category:Cuneiform_determinatives + , http://dbpedia.org/resource/Category:Mesopotamian_deities + , http://dbpedia.org/resource/Category:Sumerian_words_and_phrases +
http://purl.org/linguistics/gold/hypernym http://dbpedia.org/resource/Word +
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom http://en.wikipedia.org/wiki/Dingir?oldid=1101720967&ns=0 +
http://xmlns.com/foaf/0.1/depiction http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/King_Iddin-Sin_name_inscription.jpg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Cuneiform_sumer_dingir.svg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Assyrian_cuneiform_U1202D_MesZL_10.svg +
http://xmlns.com/foaf/0.1/isPrimaryTopicOf http://en.wikipedia.org/wiki/Dingir +
owl:sameAs http://pt.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://es.dbpedia.org/resource/Dingir + , https://global.dbpedia.org/id/53zHQ + , http://it.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://ast.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://hy.dbpedia.org/resource/%D4%B4%D5%AB%D5%B6%D5%A3%D5%AB%D6%80 + , http://ko.dbpedia.org/resource/%EB%94%98%EA%B8%B0%EB%A5%B4 + , http://id.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://cs.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://uk.dbpedia.org/resource/%D0%94%D1%96%D0%BD%D0%B3%D1%96%D1%80 + , http://pl.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://rdf.freebase.com/ns/m.0ggw6g + , http://ca.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://hu.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://yago-knowledge.org/resource/Dingir + , http://dbpedia.org/resource/Dingir + , http://ja.dbpedia.org/resource/%E3%83%87%E3%82%A3%E3%83%B3%E3%82%AE%E3%83%AB + , http://de.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://hr.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://vi.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://ru.dbpedia.org/resource/%D0%94%D0%B8%D0%BD%D0%B3%D0%B8%D1%80 + , http://www.wikidata.org/entity/Q905636 + , http://tr.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://sl.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://fr.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://ro.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://sv.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://af.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://az.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://fi.dbpedia.org/resource/Dingir + , http://zh.dbpedia.org/resource/%E4%B8%81%E5%90%89%E7%88%BE +
rdf:type http://dbpedia.org/ontology/Food + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatMesopotamianDeities + , http://dbpedia.org/class/yago/PsychologicalFeature100023100 + , http://dbpedia.org/class/yago/Cognition100023271 + , http://dbpedia.org/class/yago/Content105809192 + , http://dbpedia.org/class/yago/Part113809207 + , http://dbpedia.org/class/yago/LanguageUnit106284225 + , http://dbpedia.org/class/yago/FunctionWord106291318 + , http://dbpedia.org/class/yago/SpiritualBeing109504135 + , http://dbpedia.org/class/yago/Determiner106324475 + , http://dbpedia.org/class/yago/Deity109505418 + , http://dbpedia.org/class/yago/Belief105941423 + , http://dbpedia.org/class/yago/WikicatCuneiformDeterminatives + , http://dbpedia.org/class/yago/Word106286395 + , http://dbpedia.org/class/yago/Relation100031921 + , http://dbpedia.org/class/yago/Abstraction100002137 +
rdfs:comment Dingir (biasanya dialihaksarakan diĝir, diDingir (biasanya dialihaksarakan diĝir, dilafalkan /diŋir/) adalah suatu karakter aksara paku, yang umumnya digunakan untuk menandakan "dewa" meskipun ada makna-makna terkait lainnya. Sebagai suatu , tampaknya tidak dibaca keras, dan secara konvensional dialihaksarakan sebagai superskrip "D" misalnya pada DInanna. Secara generik, dingir dapat diterjemahkan "dewa" atau "dewi".ir dapat diterjemahkan "dewa" atau "dewi". , 丁吉尔“Dingir”(一般音译diĝir,明显的发音是/diŋir/)是一种楔形文丁吉尔“Dingir”(一般音译diĝir,明显的发音是/diŋir/)是一种楔形文符号,最常见于对“神”的指定,但它自身也有含意。作为一个限定词,它本身不发音,并且通常被译为上标“D”,如DInanna(女神伊南娜)等。一般地来讲,“丁吉尔”可译为“男神”或“女神”。 苏美尔楔形文字符号(DIĜIR,本身代表了苏美尔文字(天或天堂,苏美人神殿中的最高神“安”(An)和“diĝir”(神)的表意符。在亚述楔形文字中,它(安、DIĜIR,)可能既是“神”(ilum)的表意符,又是安或“ìl-”的音节书写符。在赫梯拼法中,该符号的音节值是再加一个“An。 苏美尔文化中“神”的概念与“天”有关,因为楔形文字中两个这样的符号就代表了“天空”,而其原来的形状是一颗星。因此,“神”的原义是与天空中显圣的“光明”或“光亮”相联系的。苏美尔的“丁吉尔”被认为可能与突厥的腾格里“天空,天堂”有关的一个外来词。相联系的。苏美尔的“丁吉尔”被认为可能与突厥的腾格里“天空,天堂”有关的一个外来词。 , Dingir (ofta translittererat diĝir, uttalaDingir (ofta translittererat diĝir, uttalas /diŋir/) är ett kilskriftstecken, oftast determinativ för "gudom" även om det också har andra betydelser. När det används som determinativ för en gudom uttalas det inte och translittereras konventionellt som ett upphöjt "D", exempelvis i DInanna. Dingir kan oftast översättas som gud eller gudinna.n oftast översättas som gud eller gudinna. , Dingir, souvent translittéré Diĝir, et prononcé [diŋir], signifie « dieu » en sumérien et connaît comme équivalent akkadien Ilu(m). Il est représenté par le signe cunéiforme no 10 dans le système Borger et no 13 selon le système Labat . , 딘기르는 쐐기꼴의 설형문자이다. 가장 일반적으로 알려진 뜻은 신적 존재 혹은딘기르는 쐐기꼴의 설형문자이다. 가장 일반적으로 알려진 뜻은 신적 존재 혹은 신의 의미를 가지고 있지만 그것은 발음되지는 않고 통상적으로 (예: DInanna)처럼 어깨 첨자로 표시하며 일반적으로 딘기르는 신 또는 여신으로 번역될 수 있다. 수메르의 설형문자 딘기르(DINGIR, DIGIR, )는 수메르 단어인 '하늘' 또는 '천국'을 나타내거나 혹은 수메르 판테온 최고 신성인 An의 표의문자이기도 하다.아시리아 설형문자에서 딘기르(AN, DINGIR, )는 신의 표의문자이기도 하며 또는 An이나 il의 음절을 나타내는 문자이다. 히타이트 철자법으로 음절표시의 뜻은 다시 An이다.수메르인들에게 신성의 개념이란 하늘과 가까이 연결되어있고 하늘을 상징하는 설형문자의 다양한 기호가 별 모양으로 표시된다. 고대 사회에서 신의 개념은 '밝은' 또는 '번쩍이는' 하늘의 현현으로 보았다. 튀르크어로 '하늘' 또는 '하늘신'인 텡그리는 수메르인들의 딘기르와 연결시키는 것이 가능하다고 제안되었다.신'인 텡그리는 수메르인들의 딘기르와 연결시키는 것이 가능하다고 제안되었다. , Dingir, Diĝir (sumerisch DINGIR, DIĜIR, 𒀭,Dingir, Diĝir (sumerisch DINGIR, DIĜIR, 𒀭, emesal dim-me-er; akkadisch ) ist die sumerische Singular-Bezeichnung für göttliche Wesen, göttliche Gegenstände und göttliche Mystik. Im Plural wurde Dingir gedoppelt und als Dingir-Dingir verwendet. Als Determinativ vor den jeweiligen Begriffen wurde DINGIR, kurz D, zwar geschrieben und gelesen, aber nicht ausgesprochen. In der Umschrift von Keilschrifttexten werden Determinative wie Dingir hochgestellt, um sie als solche zu kennzeichnen.stellt, um sie als solche zu kennzeichnen. , Dingir (transliterado diĝir) es un signo cDingir (transliterado diĝir) es un signo cuneiforme, usualmente el determinativo para "deidad", aunque tiene también otros significados relacionados. Como determinativo, no se pronuncia, y se translitera convencionalmente como superíndice "D", por ejemplo en DInanna. Genéricamente, dingir puede traducirse como "dios" o "diosa".​r puede traducirse como "dios" o "diosa".​ , Dingir (sum. dingir lub diĝir) – sumeryjskDingir (sum. dingir lub diĝir) – sumeryjskie słowo na oznaczenie boga, istoty boskiej (jego odpowiednikiem w języku akadyjskim jest słowo ilu - bóg). Słowa tego używano również jako determinatywu, zapisując je przed imionami istot boskich, np. imię bogini Isztar zapisywano w sposób następujący: (w transkrypcji dištar). Przed imieniem boga Anu determinatywu tego nie stawiano, gdyż znak An/Dingir był logogramem oznaczającym zarówno niebo, jak i reprezentującym boga Anu, a wszystko co łączyło się z Anu było z natury boskie. * znak dingir (okres nowosumeryjski, XXI w. p.n.e.) *r (okres nowosumeryjski, XXI w. p.n.e.) * , Дингир (также транслитерируется как diĝir)Дингир (также транслитерируется как diĝir) — клинописный знак, обычно являющийся детерминативом со значением «божество». В качестве детерминатива он не произносится и транслитерируется как надстрочное «D», например, DInanna. В общем, dingir можно перевести как «бог» или «богиня».ir можно перевести как «бог» или «богиня». , Dingir (scritto anche diĝir) è un termine Dingir (scritto anche diĝir) è un termine determinativo cuneiforme, utilizzato primariamente per indicare la "divinità", sebbene esso possa avere altri significati secondari, sempre in relazione all'idea di dio. In quanto determinativo, esso non è pronunciato ed è convenzionalmente traslitterato con un "D" in apice, come in DInanna. Genericamente, dingir può essere reso in "dio" o "dea"., dingir può essere reso in "dio" o "dea". , ディンギル(楔形文字: 𒀭, ラテン翻字: DIĜIR, シュメール語発音: [tiディンギル(楔形文字: 𒀭, ラテン翻字: DIĜIR, シュメール語発音: [tiŋiɾ])は、シュメール語で神を表す単語。楔形文字の𒀭は神名などに使用される限定符として広く使われており、その場合黙字である。慣例上、ラテン文字へ翻字する際には上付きで D とする。例えば女神イナンナは楔形文字では𒀭𒈹、ラテン翻字では DINANNA と書かれる。 楔形文字の𒀭自体は、もともとシュメール語の単語an(天空)を示す表意文字であった。その後、diĝir(神)を示す表語文字、シュメールの最高神アン、あるいは音節/an/を示す表音文字としても用いられるようになった。更にアッカド語では ilum を示す表語文字、あるいは音節/il/を示す表音文字としての用法が付け加えられた。ヒッタイト語の正書法においてこの文字は音節/an/のみを示すように戻された。 シュメール語における神性の概念は、楔形文字の𒀭が天空をも意味していたこと、それがもともと星を象っていることからも明らかなように、天空と密接に関係している。そのためシュメールの神は空に光り輝いて顕現するのである。、天空と密接に関係している。そのためシュメールの神は空に光り輝いて顕現するのである。 , Dingir je znak klínového písma obvykle užíDingir je znak klínového písma obvykle užívaný jako pro božstvo. Jakožto deterninativ se nevyslovuje a obvykle se přepisuje jako D v horním indexu před jménem boha, např. DInanna. V sumerštině klínový znak DINGIR umístěný samostatně (bez jména boha za sebou) znamená buď nebe, nebo je to ideogram pro Ana, nejvyšší božstvo sumerského panteonu. V Akkadštině je AN, DINGIR buď ideogram pro božstvo nebo pro an nebo ìl-. V chetitštině je slabičná hodnota znaku opět an. * Sumerský dingir * Akkadský dingir an. * Sumerský dingir * Akkadský dingir , Дінгір (шум. dingir або точніше diĝir) – шДінгір (шум. dingir або точніше diĝir) – шумерське слово на означення бога, божества (його відповідником в аккадській мові є слово ilu - bóg). Це слово вживалося також як детермінатив, який писався перед іменами богів, наприклад, ім'я богині Іштар записувалося так: (в транскрипції dištar). Перед іменем бога Ану цей детермінатив не ставився, бо знак An/Dingir був логограмою, яка означала як небо, так і представлення бога Ану, а все, що з'єдувалося з Ану, мало божествену природу. * знак Дінгір (новошумерський період, XXI ст. до н.е.) * знак Дінгір (новоасиріський період, VII ст. до н.е.)р (новоасиріський період, VII ст. до н.е.) , Dingir (𒀭, usually transliterated DIĜIR, SDingir (𒀭, usually transliterated DIĜIR, Sumerian pronunciation: [tiŋiɾ]) is a Sumerian word for "god" or "goddess". Its cuneiform sign is most commonly employed as the determinative for religious names and related concepts, in which case it is not pronounced and is conventionally transliterated as a superscript "d" as in e.g. dInanna.d as a superscript "d" as in e.g. dInanna. , Dingir (en sumeri romanitzat: DIĜIR, DinguDingir (en sumeri romanitzat: DIĜIR, Dinguir) és el terme que tradueix, en la llengua sumèria, la paraula déu o dea. El seu senyal cuneïforme se sol emprar com a determinant per a noms religiosos i conceptes relacionats; quan no es pronuncia es transcriu com una "D", com ara DInana. El concepte de "divinitat" en sumeri s'associa íntimament amb el cel, com palesa el fet que el signe cuneïforme s'utilitze com a ideograma per a "cel", i que la seua forma originària és la imatge d'una estrela. L'associació originària de "divinitat" es fa també amb hierofanies "brillants" en el cel.mbé amb hierofanies "brillants" en el cel. , Dingir (em sumério: 𒀭; romaniz.: DIĜIR, DiDingir (em sumério: 𒀭; romaniz.: DIĜIR, Dinguir) é o termo que traduz, na língua suméria, a palavra deus ou deusa. O seu sinal cuneiforme é mais comumente empregado como o determinante para nomes religiosos e conceitos relacionados, caso em que não é pronunciado e é convencionalmente transliterado como um sobrescrito "D" como, por exemplo, DInana.sobrescrito "D" como, por exemplo, DInana.
rdfs:label Дингир , Dingir , 丁吉爾 , Дінгір , 딘기르 , ディンギル
hide properties that link here 
http://dbpedia.org/resource/Inzak + http://dbpedia.org/ontology/spouse
http://dbpedia.org/resource/D_%28disambiguation%29 + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageDisambiguates
http://dbpedia.org/resource/DINGIR + , http://dbpedia.org/resource/%F0%92%80%AD + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRedirects
http://dbpedia.org/resource/Eanna + , http://dbpedia.org/resource/Aruru_%28goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/Burney_Relief + , http://dbpedia.org/resource/Religion_in_China + , http://dbpedia.org/resource/List_of_people_who_have_been_considered_deities + , http://dbpedia.org/resource/Anna_%28goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/NIN_%28cuneiform%29 + , http://dbpedia.org/resource/Nergal + , http://dbpedia.org/resource/Kakka + , http://dbpedia.org/resource/Ninshubur + , http://dbpedia.org/resource/Ninsianna + , http://dbpedia.org/resource/Papsukkal + , http://dbpedia.org/resource/Shulgi + , http://dbpedia.org/resource/Ishme-Dagan + , http://dbpedia.org/resource/Utu + , http://dbpedia.org/resource/Ga%E1%B9%AFaru + , http://dbpedia.org/resource/Elulu + , http://dbpedia.org/resource/Lugal-kinishe-dudu + , http://dbpedia.org/resource/Iddin-Sin + , http://dbpedia.org/resource/Ninkarrak + , http://dbpedia.org/resource/A%27annepada + , http://dbpedia.org/resource/Ebi%E1%B8%AB + , http://dbpedia.org/resource/Nuska + , http://dbpedia.org/resource/Meskalamdug + , http://dbpedia.org/resource/Meskiagnun + , http://dbpedia.org/resource/Nanshe + , http://dbpedia.org/resource/Shara_%28god%29 + , http://dbpedia.org/resource/Ninimma + , http://dbpedia.org/resource/Nisaba + , http://dbpedia.org/resource/Lugal-Marada + , http://dbpedia.org/resource/Ninkurra + , http://dbpedia.org/resource/Kotharat + , http://dbpedia.org/resource/Imzuanna + , http://dbpedia.org/resource/%C5%A0ulpae + , http://dbpedia.org/resource/Shuzianna + , http://dbpedia.org/resource/Ningishzida + , http://dbpedia.org/resource/Haya_%28god%29 + , http://dbpedia.org/resource/Siris_%28goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/Kusu_%28goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/Ninmada + , http://dbpedia.org/resource/Ninnibru + , http://dbpedia.org/resource/Sadarnunna + , http://dbpedia.org/resource/Wer_%28god%29 + , http://dbpedia.org/resource/Manzat_%28goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/Shala + , http://dbpedia.org/resource/Chinese_theology + , http://dbpedia.org/resource/Tiamat + , http://dbpedia.org/resource/Linear_Elamite + , http://dbpedia.org/resource/D_%28disambiguation%29 + , http://dbpedia.org/resource/Enshakushanna + , http://dbpedia.org/resource/Naram-Sin_of_Akkad + , http://dbpedia.org/resource/Entemena + , http://dbpedia.org/resource/Slavic_Native_Faith%27s_identity_and_political_philosophy + , http://dbpedia.org/resource/%C3%89_%28temple%29 + , http://dbpedia.org/resource/S%C3%AEn-l%C4%93qi-unninni + , http://dbpedia.org/resource/List_of_volcanic_features_on_Io + , http://dbpedia.org/resource/Five-pointed_star + , http://dbpedia.org/resource/Phonetic_complement + , http://dbpedia.org/resource/Mesannepada + , http://dbpedia.org/resource/Utu-hengal + , http://dbpedia.org/resource/EN_%28cuneiform%29 + , http://dbpedia.org/resource/I%C5%A1taran + , http://dbpedia.org/resource/A%C5%A1tabi + , http://dbpedia.org/resource/Gidim_%28album%29 + , http://dbpedia.org/resource/Cuneiform + , http://dbpedia.org/resource/Ur-Nanshe + , http://dbpedia.org/resource/Lisin + , http://dbpedia.org/resource/%C5%A0uwardata + , http://dbpedia.org/resource/%E1%B8%AAi%C5%A1am%C4%ABtum + , http://dbpedia.org/resource/I%C5%A1artu + , http://dbpedia.org/resource/Siduri + , http://dbpedia.org/resource/Ninkasi + , http://dbpedia.org/resource/Rubutu + , http://dbpedia.org/resource/Tell_Agrab + , http://dbpedia.org/resource/Ninisina + , http://dbpedia.org/resource/Gungunum + , http://dbpedia.org/resource/Iddin-Dagan + , http://dbpedia.org/resource/Qut + , http://dbpedia.org/resource/Lady_of_the_Lions + , http://dbpedia.org/resource/An_%28cuneiform%29 + , http://dbpedia.org/resource/%C3%89_%28cuneiform%29 + , http://dbpedia.org/resource/Birtum + , http://dbpedia.org/resource/Tiwaz_%28Luwian_deity%29 + , http://dbpedia.org/resource/Nin%C4%9Didru + , http://dbpedia.org/resource/Deity + , http://dbpedia.org/resource/Priest + , http://dbpedia.org/resource/Akkadian_language + , http://dbpedia.org/resource/Meme_%28Mesopotamian_goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/Hazael + , http://dbpedia.org/resource/Tagi_of_Ginti + , http://dbpedia.org/resource/Eblaite_language + , http://dbpedia.org/resource/Goddess_of_the_Night_%28Hurrian%29 + , http://dbpedia.org/resource/Ishtup-Ilum + , http://dbpedia.org/resource/King_of_the_Four_Corners + , http://dbpedia.org/resource/Kura_%28deity%29 + , http://dbpedia.org/resource/Ila-kabkabu + , http://dbpedia.org/resource/Nanaya + , http://dbpedia.org/resource/Atra-Hasis + , http://dbpedia.org/resource/Kia%C5%A1e + , http://dbpedia.org/resource/Babylon + , http://dbpedia.org/resource/Statue_of_Ebih-Il + , http://dbpedia.org/resource/Ur-Lumma + , http://dbpedia.org/resource/%C5%A0erua + , http://dbpedia.org/resource/Nabarbi + , http://dbpedia.org/resource/Namtar + , http://dbpedia.org/resource/Damgalnuna + , http://dbpedia.org/resource/Ara_%28goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/Idlurugu + , http://dbpedia.org/resource/Ir%E1%B8%ABan + , http://dbpedia.org/resource/Ningirida + , http://dbpedia.org/resource/Ningirima + , http://dbpedia.org/resource/Ninildu + , http://dbpedia.org/resource/Ninirigal + , http://dbpedia.org/resource/Lugaldukuga + , http://dbpedia.org/resource/Ashnan + , http://dbpedia.org/resource/Narundi + , http://dbpedia.org/resource/Mamu_%28deity%29 + , http://dbpedia.org/resource/%E1%B8%AAe%C5%A1ui + , http://dbpedia.org/resource/Laguda + , http://dbpedia.org/resource/Telipinu_%28mythology%29 + , http://dbpedia.org/resource/Aga_of_Kish + , http://dbpedia.org/resource/Music_of_Mesopotamia + , http://dbpedia.org/resource/Ashur_%28god%29 + , http://dbpedia.org/resource/Eshnunna + , http://dbpedia.org/resource/Sargon_of_Akkad + , http://dbpedia.org/resource/Kubaba + , http://dbpedia.org/resource/Kassite_deities + , http://dbpedia.org/resource/Duttur + , http://dbpedia.org/resource/Lahar_%28god%29 + , http://dbpedia.org/resource/Gula_%28goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/%E1%B8%AAab%C5%ABr%C4%ABtum + , http://dbpedia.org/resource/Lamma%C5%A1aga + , http://dbpedia.org/resource/Suen-magir + , http://dbpedia.org/resource/%E1%B8%AAegir + , http://dbpedia.org/resource/Anat + , http://dbpedia.org/resource/Hadad + , http://dbpedia.org/resource/Dagon + , http://dbpedia.org/resource/Tashmetum + , http://dbpedia.org/resource/Arma_%28deity%29 + , http://dbpedia.org/resource/Baal-zephon + , http://dbpedia.org/resource/Amar-Sin + , http://dbpedia.org/resource/Ninhursag + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Space_Battleship_Yamato_characters + , http://dbpedia.org/resource/Earth_and_Heaven_%28Hurrian_religion%29 + , http://dbpedia.org/resource/Maliya + , http://dbpedia.org/resource/%C5%A0imige + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Hurrian_deities + , http://dbpedia.org/resource/Ku%C5%A1u%E1%B8%AB + , http://dbpedia.org/resource/Gilgamesh_flood_myth + , http://dbpedia.org/resource/DINGIR + , http://dbpedia.org/resource/Kilili + , http://dbpedia.org/resource/Bitu_%28god%29 + , http://dbpedia.org/resource/Panigingarra + , http://dbpedia.org/resource/Ninurta + , http://dbpedia.org/resource/Indo-European_vocabulary + , http://dbpedia.org/resource/Nammu + , http://dbpedia.org/resource/Ningublaga + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Mesopotamian_deities + , http://dbpedia.org/resource/Hauron + , http://dbpedia.org/resource/Latarak + , http://dbpedia.org/resource/U%E1%B9%A3ur-am%C4%81ssu + , http://dbpedia.org/resource/Ammarik + , http://dbpedia.org/resource/Belet-%C5%A0u%E1%B8%ABnir_and_Belet-Terraban + , http://dbpedia.org/resource/List_of_cuneiform_signs + , http://dbpedia.org/resource/Mes-sanga-Unug + , http://dbpedia.org/resource/Sa%C4%9Dkud + , http://dbpedia.org/resource/Alammu%C5%A1 + , http://dbpedia.org/resource/Asterisk + , http://dbpedia.org/resource/Anu + , http://dbpedia.org/resource/Ishara + , http://dbpedia.org/resource/Belet_Nagar + , http://dbpedia.org/resource/Allanzu + , http://dbpedia.org/resource/Apladad + , http://dbpedia.org/resource/Sumerogram + , http://dbpedia.org/resource/%F0%92%80%AD + , http://dbpedia.org/resource/Kinnaru + , http://dbpedia.org/resource/Kurunta_%28god%29 + , http://dbpedia.org/resource/Enbilulu + , http://dbpedia.org/resource/Hendursaga + , http://dbpedia.org/resource/Manuzi + , http://dbpedia.org/resource/Mandanu + , http://dbpedia.org/resource/Shu-Sin + , http://dbpedia.org/resource/Shar-Kali-Sharri + , http://dbpedia.org/resource/Shul-utula + , http://dbpedia.org/resource/Ninura + , http://dbpedia.org/resource/Tilla_%28deity%29 + , http://dbpedia.org/resource/Zecharia_Sitchin + , http://dbpedia.org/resource/Etched_carnelian_beads + , http://dbpedia.org/resource/%C5%A0au%C5%A1ka + , http://dbpedia.org/resource/Amarna_letter_EA_15 + , http://dbpedia.org/resource/Nin-MAR.KI + , http://dbpedia.org/resource/Ishqi-Mari + , http://dbpedia.org/resource/Ibbi-Sin + , http://dbpedia.org/resource/Hadabal + , http://dbpedia.org/resource/Ilib + , http://dbpedia.org/resource/Barama_%28goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/Lugal-ushumgal + , http://dbpedia.org/resource/Iku-Shamagan + , http://dbpedia.org/resource/Enki + , http://dbpedia.org/resource/Inanna + , http://dbpedia.org/resource/Hurrian_religion + , http://dbpedia.org/resource/Sun_goddess_of_Arinna + , http://dbpedia.org/resource/Tura-Dagan + , http://dbpedia.org/resource/Kittum + , http://dbpedia.org/resource/Lugala%27abba + , http://dbpedia.org/resource/Kindazi + , http://dbpedia.org/resource/Ib_%28cuneiform%29 + , http://dbpedia.org/resource/G%C3%A1b + , http://dbpedia.org/resource/Determinative + , http://dbpedia.org/resource/Ideogram + , http://dbpedia.org/resource/Sumerian_language + , http://dbpedia.org/resource/Sut%C4%ABtu + , http://dbpedia.org/resource/Hattians + , http://dbpedia.org/resource/Tadmu%C5%A1tum + , http://dbpedia.org/resource/Puzer-Mama + , http://dbpedia.org/resource/Rim-S%C3%AEn_I + , http://dbpedia.org/resource/Nam-mahani + , http://dbpedia.org/resource/Lahmu + , http://dbpedia.org/resource/Stele_of_Ushumgal + , http://dbpedia.org/resource/Amarna_letter_EA_35 + , http://dbpedia.org/resource/Amarna_letter_EA_245 + , http://dbpedia.org/resource/Amarna_letter_EA_282 + , http://dbpedia.org/resource/Nimintabba + , http://dbpedia.org/resource/Ikun-Shamash + , http://dbpedia.org/resource/S%C3%AEn-g%C4%81mil + , http://dbpedia.org/resource/Ilah + , http://dbpedia.org/resource/Hadadezer + , http://dbpedia.org/resource/Meskilak + , http://dbpedia.org/resource/Inzak + , http://dbpedia.org/resource/Manishtushu_Obelisk + , http://dbpedia.org/resource/Ansud + , http://dbpedia.org/resource/Warad-Sin + , http://dbpedia.org/resource/Ashgi + , http://dbpedia.org/resource/Shullat_and_Hanish + , http://dbpedia.org/resource/Gunura + , http://dbpedia.org/resource/Lumma + , http://dbpedia.org/resource/Euphrates + , http://dbpedia.org/resource/Amorites + , http://dbpedia.org/resource/Enuma_Anu_Enlil + , http://dbpedia.org/resource/Lamashtu + , http://dbpedia.org/resource/Simut_%28god%29 + , http://dbpedia.org/resource/Tablet_of_Akapta%E1%B8%ABa + , http://dbpedia.org/resource/Ukulla + , http://dbpedia.org/resource/Ninti + , http://dbpedia.org/resource/Ninmena + , http://dbpedia.org/resource/Ninkarnunna + , http://dbpedia.org/resource/Nintinugga + , http://dbpedia.org/resource/Puzur-Inshushinak + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Ugaritic_deities + , http://dbpedia.org/resource/Ur-Ningirsu + , http://dbpedia.org/resource/Ur-Ningirsu_I + , http://dbpedia.org/resource/Ishgum-Addu + , http://dbpedia.org/resource/Ishma-Dagan + , http://dbpedia.org/resource/Ilaba + , http://dbpedia.org/resource/M%C4%81r-b%C4%ABti + , http://dbpedia.org/resource/M%C4%AB%C5%A1aru + , http://dbpedia.org/resource/Bau_%28goddess%29 + , http://dbpedia.org/resource/Bizilla + , http://dbpedia.org/resource/A%C5%A1ratum + , http://dbpedia.org/resource/%E1%B8%AAuwa%C5%A1%C5%A1anna + , http://dbpedia.org/resource/Urkay%C4%ABtu + , http://dbpedia.org/resource/Karhuha + , http://dbpedia.org/resource/Yakrub-El + , http://dbpedia.org/resource/Iqbi-damiq + , http://dbpedia.org/resource/Ilu-Mer + , http://dbpedia.org/resource/Ur-Baba + , http://dbpedia.org/resource/Dinger + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink
http://en.wikipedia.org/wiki/Dingir + http://xmlns.com/foaf/0.1/primaryTopic
http://dbpedia.org/resource/Dingir + owl:sameAs
http://dbpedia.org/resource/An_%28cuneiform%29 + rdfs:seeAlso
 

 

Enter the name of the page to start semantic browsing from.