Browse Wiki & Semantic Web

Jump to: navigation, search
Http://dbpedia.org/resource/Diatonic scale
  This page has no properties.
hide properties that link here 
  No properties link to this page.
 
http://dbpedia.org/resource/Diatonic_scale
http://dbpedia.org/ontology/abstract Στην μουσική ορολογία, διατονική κλίμακα οΣτην μουσική ορολογία, διατονική κλίμακα ονομάζεται η μουσική κλίμακα στην οποία η σειρά των μουσικών της φθόγγων προχωρά ανά τόνους και ημιτόνια. Η λέξη "διατονική" προέρχεται από την ελληνική λέξη διατονικός, που ουσιαστικά σημαίνει "μέσω τόνων", από διάτονους (διάτονος), "τεντωμένος στο έπακρο", πιθανότατα αναφέρεται στην ένταση των χορδών των μουσικών οργάνων. Η δυτική μουσική από τον Μεσαίωνα μέχρι τα τέλη του 19ου αιώνα βασίζεται στη διατονική κλίμακα και στις μοναδικές ιεραρχικές σχέσεις που δημιουργούνται από αυτό το σύστημα οργάνωσης επτά νότες. από αυτό το σύστημα οργάνωσης επτά νότες. , Skala diatoniczna (gr. διατονικος; diá „poSkala diatoniczna (gr. διατονικος; diá „poprzez”, tónos „dźwięk”), znana również jako heptatonia prima – skala złożona z siedmiu dźwięków, zawierająca 5 całych tonów oraz 2 półtony: T – T – PT – T – T – T – PT (skala durowa) T – PT – T – T – PT – T – T (skala molowa) W skali diatonicznej odległości pomiędzy dźwiękami oraz zależności funkcyjne wobec dźwięku centralnego są ściśle określone. Skala diatoniczna jest zatem , wykorzystującą tylko podstawowy materiał dźwiękowy określonej gamy. Istnieje 12 skal diatonicznych durowych i 12 odpowiadających im skal molowych naturalnych.owiadających im skal molowych naturalnych. , L'échelle diatonique, ou gamme diatonique,L'échelle diatonique, ou gamme diatonique, est une échelle musicale heptatonique (qui contient 7 degrés), composée de 5 tons et 2 demi-tons. Les deux demi-tons sont toujours séparés par 2 ou 3 tons. Cette échelle est à la base de la musique savante occidentale. Chaque degré porte un nom (l'ensemble se répétant de façon cyclique), soit du grave vers l'aigu : do, ré, mi, fa, sol, la, si et à nouveau do... En divisant tous les tons en demi-tons (chaque degré peut être « altéré » : abaissé ou élevé d'un demi-ton), on obtient une échelle chromatique.-ton), on obtient une échelle chromatique. , Diatonik (von altgriechisch διάτονος diátoDiatonik (von altgriechisch διάτονος diátonos „durch Ganztöne gehend“, zu διά „durch“ und τόνος „Anspannung, Ton“), ein meist adjektivisch verwendeter Begriff der Musiktheorie, kennzeichnet bestimmte Tonbeziehungen in Tonsystemen und Tonleitern. etwa sind spezielle, aus Ganzton- und Halbtonschritten zusammengesetzte, in der Regel siebenstufige Tonleitern. Seit dem frühen Mittelalter bildeten diatonische Tonleitern die Grundlage der abendländischen Musik, zunächst in Form der Kirchentonarten, später als Dur-Moll-System. Um die Wende zum 20. Jahrhundert löste sich ein Teil der Komponisten von der diatonischen Dur-Moll-Tonalität. Neben dem Begriff der diatonischen Tonleiter gibt es den des diatonischen Halbtons; man spricht vom diatonischen Halbton d-es im Gegensatz zum chromatischen Halbton d-dis. Des Weiteren gibt es diatonische Tetrachorde, welche definiert sind als Viertonfolgen, bestehend aus zwei Ganztonschritten und einem Halbtonschritt.Ganztonschritten und einem Halbtonschritt. , Діато́ніка (від грец. διατονικος — той, щоДіато́ніка (від грец. διατονικος — той, що переходить від тону до тону) — 7-ступеневний звукоряд, звуки якого можуть бути розташовані по чистих квінтах (Музичний словник Гроува). Діатонічний звукоряд містить лише чисті, малі та великі інтервали, а також тритон. При цьому малі секунди не можуть бути розташованими поспіль. В стародавній Греції — одна з трьох основних ладових нахилів («родів»), поряд з хроматикою (можливе використання двох малих секунд поспіль) та енармонікою (включає інтервали мікрохроматики) В теорії музики з поняттям діатоніки тісно зв'язані такі поняття: * Діатонічні лади — лади, що складаються зі звуків діатоніки. Такими ладами є натуральний мажор і мінор, давньогрецькі діатонічні лади — лідійський, іонійський, дорійський, еолійський, фригійський та локрійський. * Діатонічні інтервали — чисті, малі та великі інтервали, властиві діатонічним ладам. На відміну від хроматичних (зменшені та збільшені інтервали) * Діатонічна гама — звуки діатонічного ладу, розташовані у висхідній або низхідній послідовності В ХХ столітті окремі музикознавці (в тому числі композитор М. М. Скорик) діатонічними називали також 12-ступеневі системи, кожна із ступенев яких трактується як самостійна. При цьому в суть поняття діатоніки вкладається інший сенс: діатоніка як сукупність основних ступенів.діатоніка як сукупність основних ступенів. , Diatonická stupnice je pojem z oboru hudebDiatonická stupnice je pojem z oboru hudební nauky, který se používá pro sedmitónové stupnice s intervalem celého tónu nebo půltónu mezi každými dvěma sousedními stupni. (To v praxi znamená, že celý tón se vyskytuje pětkrát a půltón dvakrát). V užším smyslu toho slova jsou za diatonické stupnice považovány pouze dva typy stupnic: běžně používaná durová stupnice a mollová stupnice.První z nich je takto někdy označována jako diatonická dur (durová diatonika), druhá jako diatonická moll (mollová diatonika). Podle širší definice jsou diatonické například všechny mody durové stupnice (dórský modus, lydický modus) nebo všechny mody melodické moll. Ani širší definici diatonické stupnice naopak z různých důvodů nevyhovují harmonická moll, bluesová stupnice nebo chromatická stupnice.uesová stupnice nebo chromatická stupnice. , Onder diatoniek (Grieks: διάτονος = door hOnder diatoniek (Grieks: διάτονος = door hele tonen gaand [διά = door, τόνος = toon]) wordt in de muziektheorie de systematiek van toonstelsels verstaan, gebaseerd op een verdeling van het octaaf in vijf grotere en twee kleinere intervallen. De grotere intervallen zijn alle van ongeveer gelijke omvang en worden hele toonafstanden genoemd. De kleinere intervallen zijn ongeveer van halve omvang van de grotere en worden halve toonafstanden genoemd.Worden de hele toonafstanden verder opgedeeld in halve toonafstanden dan spreekt men van chromatiek. Het toonmateriaal bestaat per octaaf uit de zeven tonen met de namen do, re , mi, fa, so(l), la, ti(si), (do). De toonafstanden tussen deze tonen zijn achtereenvolgens : heel, heel, half, heel, heel, heel en half. In de pythagorese systematiek zijn de tonen gebaseerd op de reine kwint met een verhouding 2:3. Gerekend vanuit la, zowel omhoog als omlaag, ontstonden de volgende verhoudingen, naar die tijd dalend genoteerd: Omgerekend voor de toonladder beginnend op do worden de verhoudingen: Daaruit is te zien dat een hele toonafstand gelijk is aan 9/8 en de halve toonafstand gelijk is aan 256/243. Dit is zeer regelmatig, maar de grote en kleine terts zijn achtereenvolgens 81/64 en 32/27, wat te veel afwijkt van de waarden 5/4 en 6/5 in de reine stemming. De grote terts is een factor 81/80, het didymische komma, te groot en de kleine een factor 80/81 te klein. In de reine stemming zijn de verhoudingen in de toonladder van do: In deze stemming zijn er twee grote secundes, van 9/8 en van 10/9, die dus onderling het didymische komma verschillen. De halve toonafstand is 16/15. De twee verschillende hele toonafstanden vormen een probleem bij transposities van de toonladder, wat heeft geleid tot de middentoonstemmingen en gelijkzwevende stemming. Bij de oude grieken waren de toonsystemen opgebouwd uit tetrachorden, een reeks van 4 tonen met een omvang van een kwart. Oorspronkelijk verwees de term 'diatoniek' naar een van de drie geslachten van deze tetrachorden (diatonisch, chromatisch en enharmonisch). Twee van deze tetrachorden werden, aaneensluitend of gescheiden door een hele toon, gestapeld om tot een toonladder te komen. Een diatonische toonladder is een toonladder gebaseerd op het diatonisch toonstelsel. Een diatonische toonladder kan op elke noot beginnen. De verzameling van deze toonladders noemt men de kerktoonladders: * Ionisch (do re mi fa so la ti do), de huidige majeur toonladder * Dorisch (re mi fa so la ti do re) * Phrygisch (mi fa so la ti do re mi) * Lydisch (fa so la ti do re mi fa) * Mixolydisch (so la ti do re mi fa so) * Aeolisch (la ti do re mi fa so la), de huidige natuurlijke mineur toonladder * Locrisch (ti do re mi fa so la ti) Uit deze oude diatonische toonladders ontwikkelde zich in de loop van de muziekgeschiedenis het diatonische systeem van majeur- en mineurtoonsoorten. Pas in de 20e eeuw lieten componisten zich inspireren door exotische, niet-Europese toonladders, en ontstond er een niet-diatonische klassieke muziek (Debussy, Stravinsky).he klassieke muziek (Debussy, Stravinsky). , ( 비슷한 이름의 온음음계에 관해서는 해당 문서를 참조하십시오.) 음악에서 ( 비슷한 이름의 온음음계에 관해서는 해당 문서를 참조하십시오.) 음악에서 온음계(―音階, Diatonic scale, heptatonic prima로도 알려짐)는 일곱 개의 음으로 구성된 옥타브가 반복되는 음계로 옥타브마다 5개의 과 2개의 반음이 있다. 두 개의 반음은 두 개의 온음들과 세 개의 온음들에 의해 분리되어 있다. 이러한 패턴은 온음계가 한 옥타브 이상 확장될 수 있게 해주며, 반음들은 모두 최대한 멀리 떨어져 있다.(예: 최소한 두 개의 온음들에 의해 떨어져 있음) 정확하게는 온음계적 음계라고 한다. 이것에는 모든 장음계와 자연단음계가 포함된다. 화성단음계와 가락 단음계는 반음계적 음정을 가지므로 반음계적 단음계라고 한다.성단음계와 가락 단음계는 반음계적 음정을 가지므로 반음계적 단음계라고 한다. , La diatona gamo estas gamo muzika derivitaLa diatona gamo estas gamo muzika derivita el dividado de la oktavo en sep intervaloj, iuj estante plentonoj kaj aliaj estante duontonoj. Ĝi estas la bazo de la gamoj maĵora kaj minora en muziko okcidenta, kaj ankaŭ de la modaloj ekleziaj. Jen du ekzemplojn de gamoj diatonaj: La plimulto da intervaloj estas plentonaj. Sed en ĉiu gamo estas du intervaloj indikataj per "^", kiuj estas duontonoj. La gamoj povas komenci ĉe iu ajn noto, sed la sekvenco de plentonoj kaj duontonoj devas esti same kiel montriĝas ĉi tie. La aliaj modaloj havas kvin plentonojn kaj du duontonojn en ĝia propra sekvenco, kaj povas komenci ĉe iu ajn noto.ekvenco, kaj povas komenci ĉe iu ajn noto. , Airí píosa ceoil a tógadh go hiomlán nó den chuid is mó as nótaí ó mhórscála nó mionscála ar leith (nótaí diatonacha). Mar shampla, is diatonach an nóta F géar i mórghléas (mórscála) D, ach is crómatach é i mórghléas C. , Diatonik (grekiska diatonikos, mellanton) Diatonik (grekiska diatonikos, mellanton) är ett sätt att indela en oktav så att den består av två tetrakord som ligger på en kvints avstånd från varandra. En diatonisk skala tänker vi idag på som en vanlig dur- eller mollskala. Dess bakgrund står dock att finna i det antika Grekland och proportionsläran. Pythagoras (och hans elever) studerade proportioner genom att använda sig av så kallade monokord, ett ensträngat musikinstrument med ett flyttbart strängstall, vilket innebar att man kunde prova olika längder på strängar och deras inbördes förhållande. De fyra första deltonerna (1:2:3:4) i den harmoniska deltonserien ger grunden till läran om intervall inom musiken. Grekerna kallade intervallet 1:2 (oktav) för diapason. Intervallet 2:3 (kvint) kallade de för diapente. Det sista intervallet, 3:4 (kvart), kallade de för diatessaron. Den skala som användes i Grekland under antiken var tetrakordet, vilket betyder fyra strängar. Den första och fjärde tonen i denna skala stämdes alltid med ett kvartintervall (diatessaron) medan de andra två tonerna kunde vara olika stämda beroende på vilket modus man ville använda. Man upptäckte att en diatessaron (4/3) kombinerat med en diapente (3/2) blev en oktav (diapason): 4/3 × 3/2 = 12/6 = 2/1. Man kunde också konstatera att en oktav på detta sätt kunde indelas i två tetrakord som ligger en helton från varandra (3/2 / 4/3 = 9/8) (jämför C–F + G–C). Två tetrakord som ligger på en heltons avstånd kom därmed att kallas diatoniska tetrakord. Denna delning av en oktav i två tetrakord blev därmed basen för det som idag kallas en diatonisk skala, till exempel C-D-E-F-G-A-B-C.onisk skala, till exempel C-D-E-F-G-A-B-C. , Una escala diatònica (de la paraula grega Una escala diatònica (de la paraula grega diatonikos) és una escala musical de 7 notes, separades per 5 tons i 2 semitons. Segons les maneres com s'ordenen aquests intervals s'obtenen diversos tipus d'escales, bàsicament l'escala major i l'escala menor. Dins del solfeig, les 7 síl·labes que representen cada grau de l'escala són "Do - Re - Mi - Fa - Sol - La - Si". Les escales diatòniques són l'estructura fonamental de la tradició musical europea. Tot i això són fruit de l'evolució dels coneixements d'acústica de l'escola pitagòrica. Els seus membres van construir un aparell, anomenat , format per una corda la llargària de la qual era modificable per a poder produir sons diferents. Van descobrir que a partir d'una freqüència es podien definir els següents valors: * Octava: Quan una corda era la meitat d'una altra, el so es repetia, però molt més agut. * Quinta: Si la corda era de la inicial, el so era el de l'original. El salt es correspon a 5 tecles blanques del piano. * Quarta: Quan la corda era de l'original, la freqüència resultant era de la proporció de . Aquestes proporcions van ser descobertes per Pitàgores qui estava influenciat pels seus coneixements de les mitjanes aritmètica, geomètrica i harmònica i el misticisme dels nombres naturals, especialment els quatre primers. Va experimentar amb cordes de longituds ½, 2/3 (mitjana harmònica de ½ i 1) i ¾ (mitjana aritmètica de ½ i 1) i va descobrir que produïen sons agradables, i va construir una escala basada en aquestes proporcions. Als intervals esmentats els va denominar diapasó, diapente i diatessaron.denominar diapasó, diapente i diatessaron. , 全音階(ぜんおんかい、英語: diatonic scale)とは、七音音階の一種であり、オクターヴの音程を5つの全音と2つの半音で満たす音階である。古代ギリシアのディアトノンのテトラコルドに由来する。 全音階は以下のように、全音が二つ、半音、全音が三つ、半音という配列を取る。 ド 全音 レ 全音 ミ 半音 ファ 全音 ソ 全音 ラ 全音 シ 半音 (ド) この階名はグイード・ダレッツォが考案したものである。 これをドから始めると長音階、ラから始めると(自然)短音階になる。 , Диато́ника (от др.-греч. διατονικός, διάτοДиато́ника (от др.-греч. διατονικός, διάτονος, лат. diatonicus, diatonus) — семиступенная интервальная система, все звуки которой могут быть расположены по чистым квинтам (или, если в обратную сторону, — квартам), например: фа — до — соль — ре — ля — ми — си (см. квинтовый круг). Служит основой диатонического звукоряда (гаммы) со специфическим чередованием идущих подряд 2—3 целых тонов и полутона (в отличие от хроматической гаммы, состоящей из одних полутонов, целотоновой гаммы и других).их полутонов, целотоновой гаммы и других). , Una scala diatonica è una scala eptafonicaUna scala diatonica è una scala eptafonica in cui le note si susseguono secondo una precisa composizione di sette intervalli, una combinazione di cinque toni e due semitoni, sempre nella sequenza crescente di due toni, un semitono, tre toni, un semitono. Tale successione caratteristica della scala diatonica -anche con riferimento a una determinata tonalità, scelta per stabilire gli intervalli e quindi le sette note/gradi fissi- non dà però luogo univocamente a una sola scala, ma a ben sette diverse varianti (una appunto per ogni nota), definite modi, ognuna costruita a partire dalle altre, prendendo una qualsiasi delle loro note intermedie come prima nota (solitamente chiamata Tonica) della propria scala.ente chiamata Tonica) della propria scala. , In music theory, a diatonic scale is any hIn music theory, a diatonic scale is any heptatonic scale that includes five whole steps (whole tones) and two half steps (semitones) in each octave, in which the two half steps are separated from each other by either two or three whole steps, depending on their position in the scale. This pattern ensures that, in a diatonic scale spanning more than one octave, all the half steps are maximally separated from each other (i.e. separated by at least two whole steps). The seven pitches of any diatonic scale can also be obtained by using a chain of six perfect fifths. For instance, the seven natural pitch classes that form the C-major scale can be obtained from a stack of perfect fifths starting from F: F–C–G–D–A–E–B Any sequence of seven successive natural notes, such as C–D–E–F–G–A–B, and any transposition thereof, is a diatonic scale. Modern musical keyboards are designed so that the white notes form a diatonic scale, though transpositions of this diatonic scale require one or more black keys. A diatonic scale can be also described as two tetrachords separated by a whole tone. In musical set theory, Allen Forte classifies diatonic scales as set form 7–35. The term diatonic originally referred to the diatonic genus, one of the three genera of the ancient Greeks, and comes from Ancient Greek: διατονικός, romanized: diatonikós, of uncertain etymology. Most likely, it refers to the intervals being "stretched out" in that tuning, in contrast to the other two genera (chromatic and enharmonic). This article does not concern alternative seven-note scales such as the harmonic minor or the melodic minor which, although sometimes called "diatonic", do not fulfill the condition of maximal separation of the semitones indicated above.paration of the semitones indicated above. , 自然音阶一词最早来源于古希腊的自然音列音属()。 在现代的音乐理论中,自然音阶是一种特殊的七声音阶()——它们总是包含五个全音和两个半音,且按照“全-全-半-全-全-全-半”或其它不同顺序(如“全-半-全-全-全-半-全”等)在一个八度内排列。 按照这样的规则,七个自然音级按照顺序依次进行的任何排列都属于自然音阶;它们不同主音高度上的移调虽然包含了黑键,但也都属于自然音阶。 , Dalam teori musik, skala diatonik adalah kDalam teori musik, skala diatonik adalah komponen dasar teori musik dunia Barat. Skala diatonik memiliki tujuh not yang berbeda dalam satu oktaf. Not-not ini adalah not-not putih pada piano. Dalam notasi solmisasi, not-not tersebut adalah "Do-Re-Mi-Fa-Sol-La-Si". (Kadang-kadang, 'Si' direpresentasikan dengan 'Ti' agar huruf pertama setiap not berbeda). Skala mayor dimulai dengan not pertama (Do), dan berakhir sampai not 'Do' yang ada satu oktaf di atas Do yang pertama. Dalam teori musik, skala diatonik mayor adalah bagian air yang penting dalam pembangunan tradisi musik dunia Barat. Skala ini terdiri dari tujuh not dalam satu oktaf, diwujudkan dalam tuts putih dalam alat musik piano, diperoleh dari rangkaian enam nada kelima (fifth) yang berurutan dalam suatu versi , dan menghasilkan dua yang dipisahkan dengan interval satu nada bernilai penuh. If our version of meantone is the twelve tone the pattern of intervals in semitones will be 2-2-1-2-2-2-1. Skala besar dimulai pada catatan pertama dan dilakukan dengan langkah-langkah untuk oktaf pertama. Dalam solfège, suku kata untuk setiap skala adalah "Do-Re-Mi-Fa-Sol-La-Si-Do". Skala minor alami dapat dicari dalam dua cara, yang pertama adalah sebagai minor relatif dari skala mayor, yang dimulai pada tingkat keenam skala dan melanjutkan langkah demi langkah melalui tetrachords sampai dengan oktaf pertama dari tingkat keenam. Dalam solfège "La-Ti-Do-Re-Mi-Fa-Sol." Alternatif, minor alami bisa di lihat sebagai gabungan dari perbedaan tetrachord dari bagian 2-1-2-2-1-2-2. di tempat "Do-Re-Mé-Fa-Sol-Lé-Té-Do." Harmoni musik Barat sejak Renaisans hingga akhir abad XIX berdasar pada skala diatonik dan rangkaian-rangkaian unik yang dihasilkan oleh sistem pengorganisasian ketujuh nada ini. Harus diingat bahwa yang paling potongan lagi dari praktik umum kunci perubahan musik, tetapi ini mengarah ke hubungan tangga nada diatonis dalam satu kunci dengan mereka yang lain, lihat modulasi (musik). Tuts-tuts putih pada alat musik piano mewujudkan skala diatonik C mayor (C-D-E-F-G-A-B-C), dengan jarak satu interval tiap-tiap nadanya, kecuali untuk E-F dan B-C, yang memiliki interval semitone (setengah tone). Diatonik berasal dari bahasa Yunani "diatonikos" artinya "merenggangkan". Seringkali dipakai untuk menyebut keseluruhan , tetapi umumnya dipergunakan untuk menyebut skala mayor dan minor. Hanya divisi oktaf tertentu (12 dan 20) yang memungkinkan keunikan, koherensi, dan kesederhanaan transposisional, dan bahwa hanya subset diatonik dan pentatonik dari 12 nada set kromatik ikuti kendala ini (Balzano, 1980, 1982)ik ikuti kendala ini (Balzano, 1980, 1982) , La escala diatónica​ es una escala musicalLa escala diatónica​ es una escala musical formada por intervalos de segunda consecutivos. La palabra "diatónico" proviene de la palabra griega diatonikós (διατονικός), que esencialmente significa "a través de tonos", que a su vez viene de diátonos (διάτονος), "separado al máximo", refiriéndose a la distancia máxima posible entre los intervalos de semitono en ellas, frente a otras escalas, en que aparecen más próximos. En la práctica común de la música clásica se simplifican los tipos de escalas diatónicas reduciéndolos a dos variantes o modos: el mayor (escala diatónica mayor) y el menor (escala diatónica menor). Los intervalos de segunda menor separados por un semitono (mi-fa y si-do) y los intervalos de segunda mayor separados por tonos completos (do-re, re-mi, fa-sol, sol-la, la-si). Esta escala tiene siete intervalos por octava, siendo la octava nota la repetición de la primera pero más aguda o grave. En un instrumento de teclado las teclas blancas corresponden a la escala diatónica de do, tal como se muestra a continuación y en donde C-D-E-F-G-A-B es la notación alternativa a Do-Re-Mi-Fa-Sol-La-Si.ación alternativa a Do-Re-Mi-Fa-Sol-La-Si. , Escala diatônica é uma escala de sete notaEscala diatônica é uma escala de sete notas (heptatônica), com cinco intervalos de tons e dois intervalos de semitons entre as notas. Este padrão se repete a cada oitava nota numa seqüência tonal específica. A escala diatônica é típica da música ocidental e concerne à fundação da tradição da . As escalas modernas maior e menor são diatônicas, assim como todos os sete modos tonais utilizados atualmente.s sete modos tonais utilizados atualmente.
http://dbpedia.org/ontology/thumbnail http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Piano-keyboard.jpg?width=300 +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageExternalLink http://www.guitar-tutorial.net/diatonic.html + , http://lumma.org/tuning/rothenberg/AModelForPatternPerception.pdf + , http://www.ericweisstein.com/encyclopedias/music/DiatonicScale.html + , https://web.archive.org/web/20060624040706/http:/www.kingmixers.com/Franklin%20PDF%20files%20copy/DiatonicmusicinGreece.pdf +
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageID 8202
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageLength 24578
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRevisionID 1123088325
http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink http://dbpedia.org/resource/C_major + , http://dbpedia.org/resource/Genus_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Mixolydian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Medieval_music + , http://dbpedia.org/resource/Musical_acoustics + , http://dbpedia.org/resource/Piano_key_frequencies + , http://dbpedia.org/resource/Prehistoric_music + , http://dbpedia.org/resource/Ptolemy%27s_intense_diatonic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Heinrich_Glarean + , http://dbpedia.org/resource/Baroque_music + , http://dbpedia.org/resource/Music_theory + , http://dbpedia.org/resource/Jazz + , http://dbpedia.org/resource/Leonhard_Euler + , http://dbpedia.org/resource/Interval_cycle + , http://dbpedia.org/resource/Subtonic + , http://dbpedia.org/resource/Circle_of_fifths_text_table + , http://dbpedia.org/resource/Well_temperament + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic + , http://dbpedia.org/resource/Degree_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Transposition_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Natural_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Minor_third + , http://dbpedia.org/resource/Musical_keyboard + , http://dbpedia.org/resource/Triad_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Musical_note + , http://dbpedia.org/resource/Common_practice_period + , http://dbpedia.org/resource/Church_modes + , http://dbpedia.org/resource/Tonnetz + , http://dbpedia.org/resource/Set_theory_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Melodic_minor + , http://dbpedia.org/resource/David_Rothenberg + , http://dbpedia.org/resource/Piano_keyboard + , http://dbpedia.org/resource/Quarter-comma_meantone + , http://dbpedia.org/resource/Diminished_fifth + , http://dbpedia.org/resource/Submediant + , http://dbpedia.org/resource/Heptatonic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Syntonic_comma + , http://dbpedia.org/resource/Whole_tone + , http://dbpedia.org/resource/Natural_note + , http://dbpedia.org/resource/Dominant_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_genus + , http://dbpedia.org/resource/Key_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Babylonia + , http://dbpedia.org/resource/Tonic_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Classical_period_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Mnemosyne_%28journal%29 + , http://dbpedia.org/resource/Category:Diatonic_set_theory + , http://dbpedia.org/resource/Lydian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Solf%C3%A8ge + , http://dbpedia.org/resource/Leading-tone + , http://dbpedia.org/resource/Pitch_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Perfect_fifth + , http://dbpedia.org/resource/Allen_Forte + , http://dbpedia.org/resource/Hierarchy + , http://dbpedia.org/resource/Tritone + , http://dbpedia.org/resource/Major_scale + , http://dbpedia.org/resource/Twelfth_root_of_two + , http://dbpedia.org/resource/Octave + , http://dbpedia.org/resource/File:Modes.svg + , http://dbpedia.org/resource/File:Piano-keyboard.jpg + , http://dbpedia.org/resource/Set_form + , http://dbpedia.org/resource/Mathematical_Systems_Theory + , http://dbpedia.org/resource/Relative_key + , http://dbpedia.org/resource/Half_step + , http://dbpedia.org/resource/Mediant + , http://dbpedia.org/resource/Sumer + , http://dbpedia.org/resource/Divje_Babe_flute + , http://dbpedia.org/resource/Jiahu + , http://dbpedia.org/resource/Dorian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Ptolemy + , http://dbpedia.org/resource/Chromatic_scale + , http://dbpedia.org/resource/20th-century_music + , http://dbpedia.org/resource/Prime_number + , http://dbpedia.org/resource/Aeolian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Chord-scale_system + , http://dbpedia.org/resource/Proceedings_of_the_American_Philosophical_Society + , http://dbpedia.org/resource/Maximal_evenness + , http://dbpedia.org/resource/F_major + , http://dbpedia.org/resource/Perspectives_of_New_Music + , http://dbpedia.org/resource/Tetrachord + , http://dbpedia.org/resource/Phrygian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Interval_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Journal_of_Music_Theory + , http://dbpedia.org/resource/History_of_music + , http://dbpedia.org/resource/Supertonic + , http://dbpedia.org/resource/Pythagorean_tuning + , http://dbpedia.org/resource/Minor_scale + , http://dbpedia.org/resource/Mode_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Semitone + , http://dbpedia.org/resource/Ionian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Just_intonation + , http://dbpedia.org/resource/Harmonic_minor + , http://dbpedia.org/resource/Whole_step + , http://dbpedia.org/resource/Cent_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Locrian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Gudi_%28instrument%29 + , http://dbpedia.org/resource/C-major + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_and_chromatic + , http://dbpedia.org/resource/Five-limit_tuning + , http://dbpedia.org/resource/Leading_tone + , http://dbpedia.org/resource/Major_third + , http://dbpedia.org/resource/Dodecachordon + , http://dbpedia.org/resource/Hurrian_songs + , http://dbpedia.org/resource/Romantic_music + , http://dbpedia.org/resource/Category:Heptatonic_scales + , http://dbpedia.org/resource/Subdominant +
http://dbpedia.org/property/caption Diatonic scale on C
http://dbpedia.org/property/content 345600.0
http://dbpedia.org/property/date November 2021
http://dbpedia.org/property/reason A chain of fifths does not produce consonant thirds
http://dbpedia.org/property/wikiPageUsesTemplate http://dbpedia.org/resource/Template:Clarify + , http://dbpedia.org/resource/Template:Scales + , http://dbpedia.org/resource/Template:OCLC + , http://dbpedia.org/resource/Template:Radic + , http://dbpedia.org/resource/Template:Citation_needed + , http://dbpedia.org/resource/Template:Authority_control + , http://dbpedia.org/resource/Template:Short_description + , http://dbpedia.org/resource/Template:ISBN + , http://dbpedia.org/resource/Template:Tonality + , http://dbpedia.org/resource/Template:Circle_of_fifths + , http://dbpedia.org/resource/Template:Lang-grc + , http://dbpedia.org/resource/Template:Frac + , http://dbpedia.org/resource/Template:Use_dmy_dates + , http://dbpedia.org/resource/Template:Set_theory_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Template:Slink + , http://dbpedia.org/resource/Template:Main + , http://dbpedia.org/resource/Template:Reflist + , http://dbpedia.org/resource/Template:Music + , http://dbpedia.org/resource/Template:Image_frame + , http://dbpedia.org/resource/Template:More_citations_needed +
http://purl.org/dc/terms/subject http://dbpedia.org/resource/Category:Diatonic_set_theory + , http://dbpedia.org/resource/Category:Heptatonic_scales +
http://purl.org/linguistics/gold/hypernym http://dbpedia.org/resource/Scale +
http://www.w3.org/ns/prov#wasDerivedFrom http://en.wikipedia.org/wiki/Diatonic_scale?oldid=1123088325&ns=0 +
http://xmlns.com/foaf/0.1/depiction http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Modes.svg + , http://commons.wikimedia.org/wiki/Special:FilePath/Piano-keyboard.jpg +
http://xmlns.com/foaf/0.1/isPrimaryTopicOf http://en.wikipedia.org/wiki/Diatonic_scale +
owl:sameAs http://eo.dbpedia.org/resource/Diatona_gamo + , http://ky.dbpedia.org/resource/%D0%94%D0%B8%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B0 + , http://it.dbpedia.org/resource/Scala_diatonica + , http://oc.dbpedia.org/resource/Escala_diatonica + , http://zh.dbpedia.org/resource/%E8%87%AA%E7%84%B6%E9%9F%B3%E9%98%B6 + , http://he.dbpedia.org/resource/%D7%A1%D7%95%D7%9C%D7%9D_%D7%93%D7%99%D7%90%D7%98%D7%95%D7%A0%D7%99 + , http://uz.dbpedia.org/resource/Diatonika + , http://af.dbpedia.org/resource/Diatoniese_toonleer + , http://ga.dbpedia.org/resource/Diatonacht + , http://ja.dbpedia.org/resource/%E5%85%A8%E9%9F%B3%E9%9A%8E + , http://de.dbpedia.org/resource/Diatonik + , http://nn.dbpedia.org/resource/Diatonisk_skala + , http://ko.dbpedia.org/resource/%EC%98%A8%EC%9D%8C%EA%B3%84 + , http://kk.dbpedia.org/resource/%D0%94%D0%B8%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B0 + , http://vi.dbpedia.org/resource/Thang_%C3%A2m_nguy%C3%AAn + , http://id.dbpedia.org/resource/Tangga_nada_diatonik + , http://nl.dbpedia.org/resource/Diatoniek + , http://pt.dbpedia.org/resource/Escala_diat%C3%B4nica + , http://fa.dbpedia.org/resource/%DA%AF%D8%A7%D9%85_%D8%AF%DB%8C%D8%A7%D8%AA%D9%88%D9%86%DB%8C%DA%A9 + , http://jv.dbpedia.org/resource/Tangga_nada_diatonik + , http://gl.dbpedia.org/resource/Diat%C3%B3nica + , http://da.dbpedia.org/resource/Diatonisk_skala + , http://pl.dbpedia.org/resource/Skala_diatoniczna + , http://bn.dbpedia.org/resource/%E0%A6%AA%E0%A7%8D%E0%A6%B0%E0%A6%95%E0%A7%83%E0%A6%A4_%E0%A6%B8%E0%A7%8D%E0%A6%AC%E0%A6%B0%E0%A6%97%E0%A7%8D%E0%A6%B0%E0%A6%BE%E0%A6%AE + , http://et.dbpedia.org/resource/Diatooniline_helirida + , http://sk.dbpedia.org/resource/Diatonick%C3%A1_stupnica + , http://hu.dbpedia.org/resource/Diatonikus_hangsor + , http://cs.dbpedia.org/resource/Diatonick%C3%A1_stupnice + , http://el.dbpedia.org/resource/%CE%94%CE%B9%CE%B1%CF%84%CE%BF%CE%BD%CE%B9%CE%BA%CE%AE_%CE%BA%CE%BB%CE%AF%CE%BC%CE%B1%CE%BA%CE%B1 + , http://lt.dbpedia.org/resource/Derm%C4%97 + , http://fr.dbpedia.org/resource/%C3%89chelle_diatonique + , http://no.dbpedia.org/resource/Diatonisk_skala + , http://ru.dbpedia.org/resource/%D0%94%D0%B8%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BD%D0%B8%D0%BA%D0%B0 + , http://es.dbpedia.org/resource/Escala_diat%C3%B3nica + , http://uk.dbpedia.org/resource/%D0%94%D1%96%D0%B0%D1%82%D0%BE%D0%BD%D1%96%D0%BA%D0%B0 + , http://ca.dbpedia.org/resource/Escala_diat%C3%B2nica + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_scale + , http://d-nb.info/gnd/4212082-2 + , http://fi.dbpedia.org/resource/Diatoninen_asteikko + , http://sv.dbpedia.org/resource/Diatonik_%28musik%29 + , http://rdf.freebase.com/ns/m.028yk + , http://www.wikidata.org/entity/Q23702413 + , https://global.dbpedia.org/id/2EmVG + , http://simple.dbpedia.org/resource/Diatonic_scale +
rdf:type http://dbpedia.org/ontology/Aircraft +
rdfs:comment Στην μουσική ορολογία, διατονική κλίμακα οΣτην μουσική ορολογία, διατονική κλίμακα ονομάζεται η μουσική κλίμακα στην οποία η σειρά των μουσικών της φθόγγων προχωρά ανά τόνους και ημιτόνια. Η λέξη "διατονική" προέρχεται από την ελληνική λέξη διατονικός, που ουσιαστικά σημαίνει "μέσω τόνων", από διάτονους (διάτονος), "τεντωμένος στο έπακρο", πιθανότατα αναφέρεται στην ένταση των χορδών των μουσικών οργάνων. Η δυτική μουσική από τον Μεσαίωνα μέχρι τα τέλη του 19ου αιώνα βασίζεται στη διατονική κλίμακα και στις μοναδικές ιεραρχικές σχέσεις που δημιουργούνται από αυτό το σύστημα οργάνωσης επτά νότες. από αυτό το σύστημα οργάνωσης επτά νότες. , In music theory, a diatonic scale is any hIn music theory, a diatonic scale is any heptatonic scale that includes five whole steps (whole tones) and two half steps (semitones) in each octave, in which the two half steps are separated from each other by either two or three whole steps, depending on their position in the scale. This pattern ensures that, in a diatonic scale spanning more than one octave, all the half steps are maximally separated from each other (i.e. separated by at least two whole steps). F–C–G–D–A–E–By at least two whole steps). F–C–G–D–A–E–B , 全音階(ぜんおんかい、英語: diatonic scale)とは、七音音階の一種であり、オクターヴの音程を5つの全音と2つの半音で満たす音階である。古代ギリシアのディアトノンのテトラコルドに由来する。 全音階は以下のように、全音が二つ、半音、全音が三つ、半音という配列を取る。 ド 全音 レ 全音 ミ 半音 ファ 全音 ソ 全音 ラ 全音 シ 半音 (ド) この階名はグイード・ダレッツォが考案したものである。 これをドから始めると長音階、ラから始めると(自然)短音階になる。 , Dalam teori musik, skala diatonik adalah kDalam teori musik, skala diatonik adalah komponen dasar teori musik dunia Barat. Skala diatonik memiliki tujuh not yang berbeda dalam satu oktaf. Not-not ini adalah not-not putih pada piano. Dalam notasi solmisasi, not-not tersebut adalah "Do-Re-Mi-Fa-Sol-La-Si". (Kadang-kadang, 'Si' direpresentasikan dengan 'Ti' agar huruf pertama setiap not berbeda). Skala mayor dimulai dengan not pertama (Do), dan berakhir sampai not 'Do' yang ada satu oktaf di atas Do yang pertama.ng ada satu oktaf di atas Do yang pertama. , Diatonik (von altgriechisch διάτονος diátoDiatonik (von altgriechisch διάτονος diátonos „durch Ganztöne gehend“, zu διά „durch“ und τόνος „Anspannung, Ton“), ein meist adjektivisch verwendeter Begriff der Musiktheorie, kennzeichnet bestimmte Tonbeziehungen in Tonsystemen und Tonleitern. etwa sind spezielle, aus Ganzton- und Halbtonschritten zusammengesetzte, in der Regel siebenstufige Tonleitern. Seit dem frühen Mittelalter bildeten diatonische Tonleitern die Grundlage der abendländischen Musik, zunächst in Form der Kirchentonarten, später als Dur-Moll-System. Um die Wende zum 20. Jahrhundert löste sich ein Teil der Komponisten von der diatonischen Dur-Moll-Tonalität.n von der diatonischen Dur-Moll-Tonalität. , Una scala diatonica è una scala eptafonica in cui le note si susseguono secondo una precisa composizione di sette intervalli, una combinazione di cinque toni e due semitoni, sempre nella sequenza crescente di due toni, un semitono, tre toni, un semitono. , Onder diatoniek (Grieks: διάτονος = door hOnder diatoniek (Grieks: διάτονος = door hele tonen gaand [διά = door, τόνος = toon]) wordt in de muziektheorie de systematiek van toonstelsels verstaan, gebaseerd op een verdeling van het octaaf in vijf grotere en twee kleinere intervallen. De grotere intervallen zijn alle van ongeveer gelijke omvang en worden hele toonafstanden genoemd. De kleinere intervallen zijn ongeveer van halve omvang van de grotere en worden halve toonafstanden genoemd.Worden de hele toonafstanden verder opgedeeld in halve toonafstanden dan spreekt men van chromatiek.nafstanden dan spreekt men van chromatiek. , Диато́ника (от др.-греч. διατονικός, διάτοДиато́ника (от др.-греч. διατονικός, διάτονος, лат. diatonicus, diatonus) — семиступенная интервальная система, все звуки которой могут быть расположены по чистым квинтам (или, если в обратную сторону, — квартам), например: фа — до — соль — ре — ля — ми — си (см. квинтовый круг). Служит основой диатонического звукоряда (гаммы) со специфическим чередованием идущих подряд 2—3 целых тонов и полутона (в отличие от хроматической гаммы, состоящей из одних полутонов, целотоновой гаммы и других).их полутонов, целотоновой гаммы и других). , Escala diatônica é uma escala de sete notaEscala diatônica é uma escala de sete notas (heptatônica), com cinco intervalos de tons e dois intervalos de semitons entre as notas. Este padrão se repete a cada oitava nota numa seqüência tonal específica. A escala diatônica é típica da música ocidental e concerne à fundação da tradição da . As escalas modernas maior e menor são diatônicas, assim como todos os sete modos tonais utilizados atualmente.s sete modos tonais utilizados atualmente. , La diatona gamo estas gamo muzika derivitaLa diatona gamo estas gamo muzika derivita el dividado de la oktavo en sep intervaloj, iuj estante plentonoj kaj aliaj estante duontonoj. Ĝi estas la bazo de la gamoj maĵora kaj minora en muziko okcidenta, kaj ankaŭ de la modaloj ekleziaj. Jen du ekzemplojn de gamoj diatonaj:ziaj. Jen du ekzemplojn de gamoj diatonaj: , La escala diatónica​ es una escala musicalLa escala diatónica​ es una escala musical formada por intervalos de segunda consecutivos. La palabra "diatónico" proviene de la palabra griega diatonikós (διατονικός), que esencialmente significa "a través de tonos", que a su vez viene de diátonos (διάτονος), "separado al máximo", refiriéndose a la distancia máxima posible entre los intervalos de semitono en ellas, frente a otras escalas, en que aparecen más próximos.ras escalas, en que aparecen más próximos. , Una escala diatònica (de la paraula grega Una escala diatònica (de la paraula grega diatonikos) és una escala musical de 7 notes, separades per 5 tons i 2 semitons. Segons les maneres com s'ordenen aquests intervals s'obtenen diversos tipus d'escales, bàsicament l'escala major i l'escala menor. Dins del solfeig, les 7 síl·labes que representen cada grau de l'escala són "Do - Re - Mi - Fa - Sol - La - Si".a són "Do - Re - Mi - Fa - Sol - La - Si". , Skala diatoniczna (gr. διατονικος; diá „poSkala diatoniczna (gr. διατονικος; diá „poprzez”, tónos „dźwięk”), znana również jako heptatonia prima – skala złożona z siedmiu dźwięków, zawierająca 5 całych tonów oraz 2 półtony: T – T – PT – T – T – T – PT (skala durowa) T – PT – T – T – PT – T – T (skala molowa) W skali diatonicznej odległości pomiędzy dźwiękami oraz zależności funkcyjne wobec dźwięku centralnego są ściśle określone. Skala diatoniczna jest zatem , wykorzystującą tylko podstawowy materiał dźwiękowy określonej gamy. Istnieje 12 skal diatonicznych durowych i 12 odpowiadających im skal molowych naturalnych.owiadających im skal molowych naturalnych. , Diatonická stupnice je pojem z oboru hudebDiatonická stupnice je pojem z oboru hudební nauky, který se používá pro sedmitónové stupnice s intervalem celého tónu nebo půltónu mezi každými dvěma sousedními stupni. (To v praxi znamená, že celý tón se vyskytuje pětkrát a půltón dvakrát). V užším smyslu toho slova jsou za diatonické stupnice považovány pouze dva typy stupnic: běžně používaná durová stupnice a mollová stupnice.První z nich je takto někdy označována jako diatonická dur (durová diatonika), druhá jako diatonická moll (mollová diatonika). jako diatonická moll (mollová diatonika). , Airí píosa ceoil a tógadh go hiomlán nó den chuid is mó as nótaí ó mhórscála nó mionscála ar leith (nótaí diatonacha). Mar shampla, is diatonach an nóta F géar i mórghléas (mórscála) D, ach is crómatach é i mórghléas C. , L'échelle diatonique, ou gamme diatonique,L'échelle diatonique, ou gamme diatonique, est une échelle musicale heptatonique (qui contient 7 degrés), composée de 5 tons et 2 demi-tons. Les deux demi-tons sont toujours séparés par 2 ou 3 tons. Cette échelle est à la base de la musique savante occidentale. Chaque degré porte un nom (l'ensemble se répétant de façon cyclique), soit du grave vers l'aigu : do, ré, mi, fa, sol, la, si et à nouveau do... En divisant tous les tons en demi-tons (chaque degré peut être « altéré » : abaissé ou élevé d'un demi-ton), on obtient une échelle chromatique.-ton), on obtient une échelle chromatique. , 自然音阶一词最早来源于古希腊的自然音列音属()。 在现代的音乐理论中,自然音阶是一种特殊的七声音阶()——它们总是包含五个全音和两个半音,且按照“全-全-半-全-全-全-半”或其它不同顺序(如“全-半-全-全-全-半-全”等)在一个八度内排列。 按照这样的规则,七个自然音级按照顺序依次进行的任何排列都属于自然音阶;它们不同主音高度上的移调虽然包含了黑键,但也都属于自然音阶。 , Діато́ніка (від грец. διατονικος — той, щоДіато́ніка (від грец. διατονικος — той, що переходить від тону до тону) — 7-ступеневний звукоряд, звуки якого можуть бути розташовані по чистих квінтах (Музичний словник Гроува). Діатонічний звукоряд містить лише чисті, малі та великі інтервали, а також тритон. При цьому малі секунди не можуть бути розташованими поспіль. В стародавній Греції — одна з трьох основних ладових нахилів («родів»), поряд з хроматикою (можливе використання двох малих секунд поспіль) та енармонікою (включає інтервали мікрохроматики) В теорії музики з поняттям діатоніки тісно зв'язані такі поняття:тям діатоніки тісно зв'язані такі поняття: , Diatonik (grekiska diatonikos, mellanton) Diatonik (grekiska diatonikos, mellanton) är ett sätt att indela en oktav så att den består av två tetrakord som ligger på en kvints avstånd från varandra. En diatonisk skala tänker vi idag på som en vanlig dur- eller mollskala. Dess bakgrund står dock att finna i det antika Grekland och proportionsläran. Pythagoras (och hans elever) studerade proportioner genom att använda sig av så kallade monokord, ett ensträngat musikinstrument med ett flyttbart strängstall, vilket innebar att man kunde prova olika längder på strängar och deras inbördes förhållande.å strängar och deras inbördes förhållande. , ( 비슷한 이름의 온음음계에 관해서는 해당 문서를 참조하십시오.) 음악에서 ( 비슷한 이름의 온음음계에 관해서는 해당 문서를 참조하십시오.) 음악에서 온음계(―音階, Diatonic scale, heptatonic prima로도 알려짐)는 일곱 개의 음으로 구성된 옥타브가 반복되는 음계로 옥타브마다 5개의 과 2개의 반음이 있다. 두 개의 반음은 두 개의 온음들과 세 개의 온음들에 의해 분리되어 있다. 이러한 패턴은 온음계가 한 옥타브 이상 확장될 수 있게 해주며, 반음들은 모두 최대한 멀리 떨어져 있다.(예: 최소한 두 개의 온음들에 의해 떨어져 있음) 정확하게는 온음계적 음계라고 한다. 이것에는 모든 장음계와 자연단음계가 포함된다. 화성단음계와 가락 단음계는 반음계적 음정을 가지므로 반음계적 단음계라고 한다.성단음계와 가락 단음계는 반음계적 음정을 가지므로 반음계적 단음계라고 한다.
rdfs:label Escala diatónica , 全音階 , Діатоніка , Διατονική κλίμακα , Диатоника , Diatonacht , Escala diatònica , Diatonická stupnice , Diatoniek , Diatonik , Escala diatônica , 自然音阶 , 온음계 , Diatonik (musik) , Skala diatoniczna , Scala diatonica , Tangga nada diatonik , Diatonic scale , Diatona gamo , Échelle diatonique
hide properties that link here 
http://dbpedia.org/resource/Diatonic_mode + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_scales + , http://dbpedia.org/resource/Guido_scale + , http://dbpedia.org/resource/C_natural + , http://dbpedia.org/resource/Heptatonia_prima + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_collection + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_major_scale + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageRedirects
http://dbpedia.org/resource/Musical_notation + , http://dbpedia.org/resource/Claude_Ballif + , http://dbpedia.org/resource/Duduk + , http://dbpedia.org/resource/Altered_chord + , http://dbpedia.org/resource/Ancient_music + , http://dbpedia.org/resource/Alexander_violin + , http://dbpedia.org/resource/Angklung + , http://dbpedia.org/resource/G%E2%99%AF_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Saint_Fin_Barre%27s_Cathedral + , http://dbpedia.org/resource/Forte_number + , http://dbpedia.org/resource/Tetrachord + , http://dbpedia.org/resource/Pentachord + , http://dbpedia.org/resource/Janzi_%28musical_instrument%29 + , http://dbpedia.org/resource/Adungu + , http://dbpedia.org/resource/Hypophrygian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Ionian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_mode + , http://dbpedia.org/resource/Synthetic_mode + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_scales + , http://dbpedia.org/resource/Natural_scale + , http://dbpedia.org/resource/Winchester_Cathedral + , http://dbpedia.org/resource/Chromatic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Enharmonic_keyboard + , http://dbpedia.org/resource/Letter_notation + , http://dbpedia.org/resource/Common_tone_%28scale%29 + , http://dbpedia.org/resource/Closely_related_key + , http://dbpedia.org/resource/Hexatonic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Synthetic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Numerical_sight-singing + , http://dbpedia.org/resource/Pythagorean_hammers + , http://dbpedia.org/resource/List_of_intervals_in_5-limit_just_intonation + , http://dbpedia.org/resource/Mode_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Tritone + , http://dbpedia.org/resource/Interval_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Musical_instrument + , http://dbpedia.org/resource/Chamber_music + , http://dbpedia.org/resource/Perfect_fifth + , http://dbpedia.org/resource/G_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/D_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/F%E2%99%AF_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/St_Mary_Redcliffe + , http://dbpedia.org/resource/Ambient_music + , http://dbpedia.org/resource/B%E2%99%AD_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Leading-tone + , http://dbpedia.org/resource/Drum_and_bugle_corps_%28classic%29 + , http://dbpedia.org/resource/Neopagan_music + , http://dbpedia.org/resource/Musical_acoustics + , http://dbpedia.org/resource/E%E2%99%AD_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Index_of_music_articles + , http://dbpedia.org/resource/Jaroslav_Volek + , http://dbpedia.org/resource/The_Lick + , http://dbpedia.org/resource/Complexe_sonore + , http://dbpedia.org/resource/Duke_Ellington + , http://dbpedia.org/resource/Regular_number + , http://dbpedia.org/resource/Josef_Myslive%C4%8Dek + , http://dbpedia.org/resource/Fourth_Way_enneagram + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Italian_inventions_and_discoveries + , http://dbpedia.org/resource/Kod%C3%A1ly_method + , http://dbpedia.org/resource/Edmund_George_Lind + , http://dbpedia.org/resource/Vi%E2%80%93ii%E2%80%93V%E2%80%93I + , http://dbpedia.org/resource/Handbell + , http://dbpedia.org/resource/C%E2%99%AF_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Chord_progression + , http://dbpedia.org/resource/Alois_H%C3%A1ba + , http://dbpedia.org/resource/Subdominant + , http://dbpedia.org/resource/Seventh_chord + , http://dbpedia.org/resource/Six_Pianos + , http://dbpedia.org/resource/Rothenberg_propriety + , http://dbpedia.org/resource/Carillon + , http://dbpedia.org/resource/Fret + , http://dbpedia.org/resource/Dominant_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Tonic_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Blues + , http://dbpedia.org/resource/Dentsivka + , http://dbpedia.org/resource/Bandura + , http://dbpedia.org/resource/Chime_%28bell_instrument%29 + , http://dbpedia.org/resource/C_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Agon_%28ballet%29 + , http://dbpedia.org/resource/Piano_Sonata_No._31_%28Beethoven%29 + , http://dbpedia.org/resource/Schubert%27s_last_sonatas + , http://dbpedia.org/resource/List_of_Egyptian_inventions_and_discoveries + , http://dbpedia.org/resource/Declamation + , http://dbpedia.org/resource/Keyboard_percussion_instrument + , http://dbpedia.org/resource/Xylophone + , http://dbpedia.org/resource/Altgeld_Chimes + , http://dbpedia.org/resource/A_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Gregorian_chant + , http://dbpedia.org/resource/List_of_general_music_articles_in_Rees%27s_Cyclopaedia + , http://dbpedia.org/resource/Orchestral_Suite_No._2_%28Tchaikovsky%29 + , http://dbpedia.org/resource/Pocket_Operators + , http://dbpedia.org/resource/Tone_cluster + , http://dbpedia.org/resource/Aja_%28song%29 + , http://dbpedia.org/resource/Hurrian_songs + , http://dbpedia.org/resource/The_Rogue%27s_March + , http://dbpedia.org/resource/Aeolian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Pattala + , http://dbpedia.org/resource/%C3%87ifteli + , http://dbpedia.org/resource/List_of_musical_instruments_by_Hornbostel%E2%80%93Sachs_number:_322.212.1 + , http://dbpedia.org/resource/Pitch_class_space + , http://dbpedia.org/resource/Ptolemy%27s_intense_diatonic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Major_second + , http://dbpedia.org/resource/Key_signature + , http://dbpedia.org/resource/Minor_seventh_chord + , http://dbpedia.org/resource/Wolf_interval + , http://dbpedia.org/resource/Semitone + , http://dbpedia.org/resource/Pythagorean_tuning + , http://dbpedia.org/resource/Minor_scale + , http://dbpedia.org/resource/Circle_of_fifths + , http://dbpedia.org/resource/Atonality + , http://dbpedia.org/resource/Five-limit_tuning + , http://dbpedia.org/resource/Musical_note + , http://dbpedia.org/resource/Staff_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Common_practice_period + , http://dbpedia.org/resource/Heptatonic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Quarter-comma_meantone + , http://dbpedia.org/resource/Chord_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Degree_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Inversion_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Music_and_mathematics + , http://dbpedia.org/resource/Eleventh + , http://dbpedia.org/resource/Melody + , http://dbpedia.org/resource/Augmented_triad + , http://dbpedia.org/resource/Major_scale + , http://dbpedia.org/resource/L%27incoronazione_di_Poppea + , http://dbpedia.org/resource/Pentatonic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Appalachian_dulcimer + , http://dbpedia.org/resource/List_of_national_instruments_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Richard_Dumbrill_%28musicologist%29 + , http://dbpedia.org/resource/Henry_Ward_Poole + , http://dbpedia.org/resource/Simon_Rackham + , http://dbpedia.org/resource/%C4%90%C3%A0n_t%E1%BB%A9 + , http://dbpedia.org/resource/St_Chad%27s_Cathedral%2C_Birmingham + , http://dbpedia.org/resource/Highland_Arts_Theatre_Chime + , http://dbpedia.org/resource/Benji_Vaughan + , http://dbpedia.org/resource/Gamelan_notation + , http://dbpedia.org/resource/Talempong_orchestra + , http://dbpedia.org/resource/Symmetry + , http://dbpedia.org/resource/Lennie_Tristano + , http://dbpedia.org/resource/Mixolydian_mode + , http://dbpedia.org/resource/On_Vision_and_Colours + , http://dbpedia.org/resource/Canon_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/George_Harrison + , http://dbpedia.org/resource/Hammered_dulcimer + , http://dbpedia.org/resource/Chromaticism + , http://dbpedia.org/resource/Jay_Chou + , http://dbpedia.org/resource/Gamma_scale + , http://dbpedia.org/resource/8 + , http://dbpedia.org/resource/The_Falcon_and_the_Winter_Soldier + , http://dbpedia.org/resource/Steps_and_skips + , http://dbpedia.org/resource/John_McGeoch + , http://dbpedia.org/resource/Multi-course_harp + , http://dbpedia.org/resource/Claviharp + , http://dbpedia.org/resource/Vasily_Zolotarev + , http://dbpedia.org/resource/Syrian_Cantors + , http://dbpedia.org/resource/Guido_scale + , http://dbpedia.org/resource/C_natural + , http://dbpedia.org/resource/Heptatonia_prima + , http://dbpedia.org/resource/Vic_Nees + , http://dbpedia.org/resource/Sheet_music + , http://dbpedia.org/resource/Fujara + , http://dbpedia.org/resource/11_%28number%29 + , http://dbpedia.org/resource/Blues_scale + , http://dbpedia.org/resource/Dorian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Gravikord + , http://dbpedia.org/resource/Postminimalism + , http://dbpedia.org/resource/Dulcitar + , http://dbpedia.org/resource/Orgelb%C3%BCchlein + , http://dbpedia.org/resource/F_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Transposition_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Stephen_Sondheim + , http://dbpedia.org/resource/Richter-tuned_harmonica + , http://dbpedia.org/resource/Gianni_Schicchi + , http://dbpedia.org/resource/Zhaleika + , http://dbpedia.org/resource/Cultural_area + , http://dbpedia.org/resource/Ring_of_bells + , http://dbpedia.org/resource/Scale_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Multiplication_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Music_of_The_Lord_of_the_Rings_film_series + , http://dbpedia.org/resource/Late_works_of_Franz_Liszt + , http://dbpedia.org/resource/Octatonic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Mediant + , http://dbpedia.org/resource/Tonograph + , http://dbpedia.org/resource/Suzanne_Ha%C3%AFk-Vantoura + , http://dbpedia.org/resource/Phrygian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Take_Five + , http://dbpedia.org/resource/Qanun_%28instrument%29 + , http://dbpedia.org/resource/Kourosh_Zolani + , http://dbpedia.org/resource/Harmonica_techniques + , http://dbpedia.org/resource/Symphony_No._5_%28Tchaikovsky%29 + , http://dbpedia.org/resource/B_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/E_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Campanology + , http://dbpedia.org/resource/Metallophone + , http://dbpedia.org/resource/Submediant + , http://dbpedia.org/resource/Olivier_Messiaen + , http://dbpedia.org/resource/Four_note_group + , http://dbpedia.org/resource/Bartolom%C3%A9_Ramos_de_Pareja + , http://dbpedia.org/resource/Le_pas_d%27acier_%28Prokofiev%29 + , http://dbpedia.org/resource/Music_of_Madagascar + , http://dbpedia.org/resource/Pitch_pipe + , http://dbpedia.org/resource/Steel_tongue_drum + , http://dbpedia.org/resource/Generic_and_specific_intervals + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_collection + , http://dbpedia.org/resource/Bisector_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/William_Walton + , http://dbpedia.org/resource/Locrian_mode + , http://dbpedia.org/resource/Pandiatonicism + , http://dbpedia.org/resource/Klaus_Hinrich_Stahmer + , http://dbpedia.org/resource/Hello_Little_Girl + , http://dbpedia.org/resource/Bohlen%E2%80%93Pierce_scale + , http://dbpedia.org/resource/Third_%28chord%29 + , http://dbpedia.org/resource/The_Thin_Ice + , http://dbpedia.org/resource/Sh%C5%8Dka_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Brouillards + , http://dbpedia.org/resource/Jazz_scale + , http://dbpedia.org/resource/A%E2%99%AD_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/G%E2%99%AD_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Chord-scale_system + , http://dbpedia.org/resource/Kokle + , http://dbpedia.org/resource/Piano_Trio_No._3_%28Schumann%29 + , http://dbpedia.org/resource/Mode_of_limited_transposition + , http://dbpedia.org/resource/Regular_diatonic_tuning + , http://dbpedia.org/resource/Neanderthal + , http://dbpedia.org/resource/Andrey_Kasparov + , http://dbpedia.org/resource/7 + , http://dbpedia.org/resource/Highland_Arts_Theatre + , http://dbpedia.org/resource/Toy_piano + , http://dbpedia.org/resource/Birdsong_in_music + , http://dbpedia.org/resource/Edward_Bunting + , http://dbpedia.org/resource/Dance_Panels + , http://dbpedia.org/resource/12_equal_temperament + , http://dbpedia.org/resource/Max_Friedrich_Meyer + , http://dbpedia.org/resource/%C3%89tudes_%28Ligeti%29 + , http://dbpedia.org/resource/Joe_Messina + , http://dbpedia.org/resource/Didymus_the_Musician + , http://dbpedia.org/resource/Paraguayan_harp + , http://dbpedia.org/resource/D%E2%99%AF_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/D%E2%99%AD_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Decet_%28Enescu%29 + , http://dbpedia.org/resource/Trot_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Technical_definition + , http://dbpedia.org/resource/Supertonic + , http://dbpedia.org/resource/Anhemitonic_scale + , http://dbpedia.org/resource/Genus_%28music%29 + , http://dbpedia.org/resource/Martinshorn + , http://dbpedia.org/resource/Orthotonophonium + , http://dbpedia.org/resource/Pour_que_les_fruits_m%C3%BBrissent_cet_%C3%A9t%C3%A9 + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_major_scale + , http://dbpedia.org/resource/Rule_of_the_octave + , http://dbpedia.org/resource/A%E2%99%AF_%28musical_note%29 + , http://dbpedia.org/resource/Diatonic_hexachord + , http://dbpedia.org/resource/Akebono_scale + , http://dbpedia.org/resource/L%27isle_joyeuse + , http://dbpedia.org/resource/List_of_set_classes + http://dbpedia.org/ontology/wikiPageWikiLink
http://en.wikipedia.org/wiki/Diatonic_scale + http://xmlns.com/foaf/0.1/primaryTopic
http://dbpedia.org/resource/Diatonic_scale + owl:sameAs
 

 

Enter the name of the page to start semantic browsing from.